Praha - Neberte nás jako návštěvu, ale jako součást ošetřujícího týmu. To vzkazují lékařům rodiče dětí, kteří s nimi tráví dlouhou dobu v nemocnicích. Po lepší komunikaci mezi rodiči a doktory volá i Nadační fond Porozumění. Problém nastává hlavně u dlouhodobě nemocných dětí. Doktorům nezbývá čas na nic jiného než na léčbu. Rodiny, které často potřebují samy pomoc, se nemají na koho obracet.
Komunikace mezi rodiči nemocných dětí a lékaři často vázne
Šest let, den co den chodila Markéta Purkardová za svojí malou dcerou na jednotku intenzivní péče. Dítě nakonec nepřežilo. Teď se snaží v nadačním fondu Porozumění pomáhat lidem v podobné situaci. Rodiče chce víc zapojit do léčby jejich dítěte. „Rodič a zdravotníci jsou partneři, myslím, že od toho je potřeba se odpíchnout,“ řekla Purkardová.
Pomoci může se vztahem mezi rodiči malých pacientů a lékaři psychosociální specialista - třeba vybraná konkrétní sestra. Její snahou by bylo, aby byl pobyt v nemocnici minimálně bolestivý pro všechny. V Česku je to ale spíše výjimka.
Alice Řezníčková, kontaktní sestra:
„Už se nestaráme jenom o děti, ale snažíme se poskytovat komplexní péči tomu rodinnému systému.“
Jedním z mála míst, kde kontaktní sestra už několik let úspěšně funguje, je dětské kardiocentrum ve fakultní nemocnici v Motole. Na zdejším oddělení děti nejsou dlouhé týdny nebo měsíce, většinou jen nezbytně nutnou dobu po operaci, přesto tu má kontaktní sestra svoje místo. „S ní potom spolupracujeme a řešíme problémy, které maminky mají,“ prohlásila lékařka Vladimíra Švábová.
Možnost být se svým dítětem i v průběhu pobytu v nemocnici se rodičům otevřela začátkem 90. let. Většina nemocnic to vítá. Malý pacient má kolem sebe lidi, které zná, lépe spolupracuje a rychleji se uzdraví.