Ústavní většina v praxi znamená, že by ČSSD a KSČM mohly s takovým preferenčním ziskem měnit ústavu a jiné ústavní zákony. Opoziční strany na ústavní většinu těsně dosahovaly už podle výsledků dubnového průzkumu, který se odehrál ještě před vládní krizí. Nyní obě levicové strany ještě mírně posílily.
ODS a TOP 09 zůstaly prakticky na stejných číslech, jaká jim přisoudil dubnový průzkum. Za hlavní změnu lze tedy považovat další výrazný propad Věcí veřejných. Podle modelu stranických preferencí by je volilo 2,3 procenta lidí. Zvolení do sněmovny se jim tak oproti předešlým průzkumům vzdálilo a poprvé se jasně dostaly mimo dosah volebního zisku. V průzkumu, který STEM provedl na přelomu března a dubna, měly VV 5,5 procenta a disponovaly sedmi mandáty ve sněmovně.
Průzkum neprokázal voličskou rezignovanost
Žebříček stranických preferencí vede ČSSD s 27,8 procenta, ODS má 13,8 procenta, KSČM 10,9 a TOP 09 10,3. Následují KDU-ČSL s 3,1 procenta a VV s 2,3 procenta. Suverenitu - blok Jany Bobošíkové by volilo 1,5 procenta lidí a zelené 1,4 procenta. Data agentury STEM ani po vládní krizi neukazují rezignaci voličů. Voleb by se zúčastnilo 57 procent občanů. Výrazně ovšem narostl počet lidí, kteří by se sice voleb účastnili, ale nevědí, komu dát svůj hlas.
