Klíma: Prioritou je vždy bezpečnost cestujících

Praha - Prach z islandské sopky Grímsvötn postupuje nad Evropu. Britská letiště už zrušila pět set letů a v příletových halách se tísní tisíce lidí. Provoz omezila hlavně letiště ve Skotsku, které je zdroji prachu geograficky nejblíže. Sopečný popel postupuje dále nad Evropu a je možné, že brzy ovlivní letecký provoz i na českém nebi. Po roce se možná bude opakovat krizový scénář, kdy prach ze sopky Eyjafjallajökull ochromil leteckou dopravu v celé Evropě.

„Sopečný popel může být pro motory letadla velmi nebezpečný, dalo by se říci až zákeřný,“ vysvětluje vedoucí kanceláře generálního ředitele Řízení letového provozu ČR Richard Klíma. „Jedná se v podstatě o velmi jemné drcené sopečné sklo, obsahuje křemík, síru a fluor. Když se dostane do motoru, tak se začne v spalovacích komorách tavit. Tím ucpe a zanese důležité části motoru a ten má potom tendenci vynechávat. Popel je také vysoce abrazivní a obrušuje jak povrch letadla, tak především čelní sklo,“ dodává.

O tom, zda letadlo může kvůli prachovým částicím vzlétnout, rozhoduje bezpečnostní systém jednotlivých aerolinek a je schvalován Národním úřadem pro civilní letectví. „Integrované bezpečnostní systémy řízení kvality a bezpečnosti jsou velmi přísné, v letectví je bezpečnost alfou a omegou všeho a nic nelze podceňovat. I pokud by za nepříznivých okolností dostalo letadlo povolení ke startu, tak vždy je tu poslední autorita, a to kapitán letadla, který má finální odpovědnost za provedení letu a může za těchto okolností odmítnout letět,“ objasňuje Klíma.

Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)

Richard Klíma:

„V zájmu aerolinek je především bezpečnost cestujících. To si samozřejmě velmi dobře uvědomují, protože jakýkoliv problém by narušil důvěru v jejich značku.“

Na otázku, do jaké míry se sopečný prach podepíše na letovém provozu v Evropě během následujících hodin, není Klíma schopen jednoznačně odpovědět. „Bavíme se tu přece jen o silách přírody. Situace ale zatím nevypadá tak špatně, bude tedy záležet třeba na francouzských orgánech, jak tuto situaci posoudí. V porovnání s loňským rokem je to mnohem lepší, sopka vyvrhuje popel v jiné konzistenci a ten rychleji klesá k zemi,“ troufá si odhadovat.

V řízení letového provozu nerozhoduje v podobných situacích typ ani velikost letadla. „Postupujeme podle nediskriminačního vzorce, že všichni jsou si rovni. Jedinou výjimkou jsou státní lety, ty mohou mít za určitých okolností přednost,“ říká Klíma a doplňuje: „Jedná se ale spíše o atribut mezinárodního zvykového práva, jde o projev úcty k hlavě státu. Letadlo tedy obvykle nečeká na přistání ani při odletu a celkově vzdušný prostor je k tomuto letadlu vstřícnější.“

Vydáno pod