Dálnice jsou podle aktuálního sčítání v průměru využívány čtyřikrát častěji než silnice prvních tříd. „Průměrná intenzita dopravy na tzv. jedničkách je zhruba sedm tisíc aut za den, zatímco na dálnicích to je skoro dvacet osm tisíc vozidel,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Sčítání dopravy zároveň potvrdilo vstupní hypotézy statistiků. V místech, kde se za posledních pět let podařilo postavit nové dálnice nebo obchvaty, provoz výrazně poklesl. Vzrostl naopak u silnic, které spojují krajská města a není v jejich blízkosti jiná alternativa. „Příkladem komunikace s výrazným poklesem je například silnice mezi Poděbrady, Chlumcem nad Cidlinou a Hradcem Králové, tam je úbytek aut v hodnotě 83 procent,“ uvádí Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu. „Je to samozřejmě pozitivní důsledek výstavby dálnice D11,“ dodal.
Reportáž Luboše Rosího
Překvapením pro hodnotitele ale byly úseky, které se od posledního sčítání dopravně nezměnily, ale přesto na nich aut podstatně přibylo. „Mezi taková místa s významným nárůstem řadíme například úsek na komunikaci D2 v místě napojení na dálnici D1. Proti roku 2005 tam došlo k nárůstu až o 28 procent,“ vypočítává Frič. K nejvýraznějšímu skoku došlo v lokalitě až v posledních třech letech. Dalším příkladem je cesta mezi Plzní a Českými Budějovicemi.
Jindřich Frič:
„Tyto výsledky jsou velice zásadní pro státní správu, kvůli výstavbě, údržbě, rekonstrukci silniční sítě, samozřejmě jsou důležité i pro projektanty, kteří podle nich mohou projektovat nové komunikace.“
Silničáři se zaměřili i na to, jaký typ aut v Česku jezdí. „Co se týče vozového parku, tak byl zaznamenán nárůst motocyklové dopravy, naproti tomu pokles nákladní dopravy,“ uvedla Vápeníková. Poznatky z měření jsou podle ní důležité nejen pro plánování staveb, ale i pro zjištění vlivu dopravy na životní prostředí.
