Praha – Zaslouží si poslanci 230 tisíc hrubého měsíčně? Šéf sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek z ODS si myslí, že ano. Poslanci by pak podle něj měli průhledné platy a nemuselo by se sledovat, kde mají kanceláře nebo zda pro ně za peníze daňových poplatníků nepracují jako asistenti rodinní příslušníci. Píše o tom server Novinky.cz.
230 tisíc měsíčně poslancům by zabránilo korupci
Budou poslanci hospodařit sami?
Pavel Suchánek:
„Jsem pro, aby se vypracoval nový zákon o platech ústavních činitelů, soudců i žalobců tak, aby byl dlouhodobý a velmi jednoduchý.“
Poslanec Pavel Suchánek ve Studiu ČT24 (zdroj: ČT24)
Vše nechte na nás, vzkazuje občanům České republiky Suchánek. Plánuje, že by zákonodárci dostali jednu sumu, ze které by si platili vše. Tak vysoký plat by tedy hradil i asistenty, kanceláře a pronájem vybavení v nich, kancelářský materiál, expertizy, telefony a ubytování v Praze.
O velkou změnu by však nešlo. V současnosti totiž náklady na jednoho zákonodárce včetně základního platu činí zhruba 220 tisíc korun měsíčně. Jenže řada částek se nevyplácí na ruku s platem a s náhradami za dopravu a reprezentaci, ale jdou na účet například ubytovatelům. Jenže tím, že s penězi poslanci nehospodaří sami, dochází k utrácení peněz za zvláštní položky. Příkladem mohou být částky na takzvané expertné ve výši až 14 300 korun měsíčně. Vykazuje se tak činnost příbuzných či známých.
Poslanci si loni škrtli 20 tisíc, teď hledají způsob, jak si je vrátit
Koncem loňského roku si poslanci své příjmy seškrtali hned na několika frontách. Stejně jako v případě soudců a dalších ústavních činitelů klesl jejich základní plat o pět procent. Tím pádem se snížily i náhrady, které členové sněmovny dostávají na stravu, reprezentaci a dopravu. Jejich výše je totiž z platu přímo odvozena. Náhrady navíc nově podléhají dani z příjmu a započítávají se do superhrubé mzdy, tudíž poslancům vzrostly odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tyto úpravy připravily poslance o 18 až 25 tisíc měsíčně, právě jim a senátorům tím klesly mzdy nejvíce ze všech státních zaměstnanců.
Nejnižší měsíční hrubý plat poslance a senátora činí 84 900 korun včetně náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci. Nejvyšší příjem mají šéfové výborů a klubů. A pokud je takový zákonodárce z oblasti nejvzdálenější od Prahy, dosahuje 118 100 korun. Ještě lépe jsou na tom předsedové a místopředsedové parlamentních komor a členové vlády. I ti šli ale s příjmy dolů, stejně jako prezident, kterému vůbec poprvé začal stát také danit jeho náhrady.
Nebudou se poslanci bát reakce voličů?
Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka:
„Není to priorita sociální demokracie, koalice o tom s námi nejedná, proto bych doporučil našim poslancům, aby se o tomto tématu intenzivně poradili s voliči. Myslím, že názor voličů je poměrně jednoznačný.“
O svém „zchudnutí“ většina poslanců veřejně mluvit nechce, už se ale uvažuje o tom, že by pro prosazení vyšších platů mohli poslanci využít novelu zákona o platech žalobců, která míří z vlády do sněmovny. Podle Suchánka je ale třeba vytvořit zcela nový zákon. O nárůstu platů se v Parlamentu mluvilo už v minulosti. Politici ale k takovému kroku nikdy nenašli odvahu. S tímto nápadem přišel dříve šéf mandátového a imunitního výboru Jaroslav Kubera (ODS). Ten se nebál veřejně říkat, že by politici neměli být populisté a za své platy by se neměli stydět. Mnozí kolegové na něj proto nyní spoléhají. „Pokud by to ve sněmovně neprošlo, navrhneme to v Senátu,“ prohlásil. Kubera prý nepředpokládá, že by se horní komora s převahou oranžových bála sáhnout k takovému kroku. „Nadávají všichni,“ poznamenal senátor.