Praha – Zásadní změna politické atmosféry a větší angažovanost občanů ve spojení s nevládními organizacemi jsou zásadní cestou, jak zatočit se současným „mafiánským prostředím“. O současné i minulé situaci ve veřejném prostoru hovořil v pořadu Hyde Park ČT24 někdejší politik ODS, zakladatel Unie svobody, exministr vnitra a současný řadový člen Strany zelených Jan Ruml. Podle jednoho z nejvýraznějších politiků 90. let současnému Česku škodí, že korupce již není výsadou jednotlivců, ale stala se systémovou součástí politiky. Svůj podíl na tom však podle Rumla má i jeho politická generace.
Ruml: Vláda na boj s korupcí nestačí, tlak musí přijít od lidí
Právě Ruml v roce 1998 spoluzakládal Unii svobody na protest proti sílící roli podnikatelských zájmů ve veřejné sféře. Současná politika plná korupčních skandálů, tajných odposlechů a předražených zakázek je podle mínění Rumla smutnou daní za nakládání s veřejným majetkem v 90. letech. „Ten potenciál byl dlouhodobý. Začalo to lehce nedomyšlenou kuponovou privatizací, kdy se najednou ohromné majetky soustředily v jedněch rukou, a také nekalým financováním politických stran, což byl také jeden z důvodů, proč jsem odešel z ODS. Nedokázali jsme si představit důsledky toho obrovského přesunu státního majetku do soukromých rukou. Státní správa s tím prostě neměla zkušenosti,“ hodnotí Ruml. Rozhodování však prý bylo podmíněno dobovou situací. „Těžko říci, jestli bychom to dnes dělali jinak než tehdy,“ dodal.
Vládě chybí reformní nadšení
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Současná vládní koalice má na české poměry výraznou sněmovní většinu, podle Rumla však touto příležitostí mrhá kvůli silným slovům a slabým činům. „Koalice má smysl, pokud má mandát a je přizpůsobená k reformám, ale musí mít určitý étos, který ovšem ta současná nemá. Z volebních hesel nezbylo takřka nic,“ uvedl bývalý šéf Unie svobody s tím, že ani předčasné volby by mnoho problémů nyní neřešily. „Lidé budou volit ty samé politiky možná v mírně pozměněné konstelaci.“
„Dřívější vlády za mé doby měly daleko slabší mandát, zato měly větší reformní étos té transformace, který držel vládu pohromadě. Proto, i když měly většinu 101 nebo 102 poslanců, nerozpadly se.“
Nečasův kabinet je podle Rumla již v takové fázi, která nedovoluje prosadit výraznější reformy. „Bude plnit jakousi úřednickou roli, než se doklopýtáme k dalším volbám.“ Právě boj s korupcí byl jedním z hlavních hesel při loňském sestavování programového prohlášení trojkoalice. „Vláda nemá žádný program, jak s tou korupcí skutečně zatočit. Z politických stran se stávají komerční společnosti. Místo toho, aby politici byli správci veřejného majetku, stávají se jeho majiteli,“ kritizuje Ruml.
Jistou naději vidí ve větším zapojení samotných občanů do veřejného života. Ve společnosti prý převládá nezdravá lhostejnost a apatie. „ Myslím, že ti lidé sílu mají a nemusí zrovna demonstrovat nebo násilným systémem projevovat své mínění. Já znám desítky nevládních organizací, které v konkrétních místech mapují korupci, a když se vytvoří síť těchto lidí, spojí se s politiky, kterým věří, a vytvoří dostatečný tlak zespoda, tak tady je šance,“ dodává Ruml.
Před posledními volbami do Poslanecké sněmovny Jan Ruml vstoupil do Strany zelených. Podle svých slov nepomýšlí na návrat do vysoké politiky. Motivovala ho snaha přispět sympatickému programu strany trochu více než jen vnějším vyjádřením podpory. „Šel jsem k zeleným v době, kdy už bylo jasné, že ve volbách žádný velký výsledek neudělají, ale celá řada jejich témat mi je sympatická. Zelení mají svou budoucnost. Trochu si to zkomplikovali existencí v Topolánkově vládě, ale myslím, že jejich čas ještě přijde,“ zakončil.