Kavalírová: Budeme mít republiku plnou hrdinů třetího odboje

Praha – Konfederaci politických vězňů se nelíbí návrh zákona, podle kterého by měli být odškodňováni odpůrci komunistického režimu. Finanční náhrady i další výhody jsou podle ní zbytečné a zahltí úřady neopodstatněnými žádostmi. Přesto už norma prošla sněmovními výbory a má naději na schválení. Koalice se s ČSSD pře jen o to, jak a kdo by měl o statusu odpůrců rozhodovat.

Debata kolem zákona o odboji je mi lhostejná, tvrdí bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek. I když sám kvůli členství v komunistické straně patří mezi sporné případy. Vstoupil do ní v 19 letech v roce 1966 a rozešel se s ní ihned po srpnové okupaci. „To prostě nebyl odboj, to byl občanský postoj, kdy já jsem prostě stál za tím, co jsem si soukromě myslel,“ vysvětluje Hradílek.

Právě členství v KSČ nebo Lidových milicích v původním návrhu odbojáře diskvalifikovalo. Teď by už nemělo být na překážku, pokud boj proti režimu převažuje. Rozhodovat by mělo ministerstvo obrany. S tím ale nesouhlasí sociální demokraté a chtějí navrhnout speciální devítičlennou komisi. „Ministerstvo obrany je politickou figurou, jeho náměstci také a o tom, který úředník bude danou věc rozhodovat, rozhoduje přímo ministerstvo,“ tvrdí například poslanec za ČSSD Jeroným Tejc. S tím však nesouhlasí náměstek ministra obrany Michael Hrabata (ODS): „V zákoně je poměrně přesně stanoveno, kdy můžeme udělit, a kdy nemůžeme, jestli podmínky splňuje, nebo nesplňuje.“

Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)

Ministerstvo obrany očekává až 50 tisíc žádostí. Jde o stotisícové odškodnění, dorovnání důchodu, a ten, kdo bojoval se zbraní v ruce, má nárok i na statut válečného veterána. Podle Konfederace politických vězňů je to až příliš atraktivní lákadlo. Například předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová si myslí, že výsledkem bude republika plná odbojářů. Stačila by jí morální satisfakce. S tím však poslanci nesouhlasí. Pokud zákon projde, měl by začít platit od symbolického data 17. 11. 2011.

Vydáno pod