Agresivní za volantem je každý třetí

Praha - Zhruba každý třetí šofér je někdy agresivní a každých osm až deset kilometrů jízdy se průměrně šoféři s agresivním manévrem setkají – to jsou závěry aktuálních studií, které se zabývají chováním za volantem. Nejčastějšími přestupky jsou pak překročení povolené rychlosti, jízda na červenou, nebezpečné předjíždění nebo kličkování mezi auty. Cílem projektu dopravní fakulty ČVUT a ministerstva dopravy bylo také zjistit, jak dopravním nehodám předcházet.

Tři měsíce zkoumali vědci chování českých řidičů – především ze záznamů speciálně upravených aut výzkumníků - a dále z měření na trenažérech. „Nejdřív jsme vypracovali technologii snímání agresivních jevů pomocí flotily plovoucích vozidel. Každé auto bylo vybaveno dvěma nebo i třemi kamerami, které zaznamenávaly všechno, co se kolem nich během jízdy dělo,“ vysvětluje profesor Mirko Novák z dopravní fakulty ČVUT a dodává: „Projezdili jsme asi dvanáct tisíc kilometrů a z těch záznamů, které jsme posléze analyzovali, vyplynulo, že zhruba každých osm až deset kilometrů každé jízdy se potkáte s agresivním projevem,“ uvádí znepokojující čísla.

Za každou čtvrtou nehodou stojí agresivita

Reportáž Luboše Rosího (zdroj: ČT24)

Situace navozující agresi za volantem zároveň akademici simulovali přes program v trenažéru. „Sledovali jsme na něm řidiče pomocí speciálních zařízení, která zjistí, kam řidič v kterou chvíli kouká,“ popsal už dříve projekt vedoucí výzkumné skupiny Petr Bouchner.

Kromě toho se autoři výzkumu zaměřili i na činnost lidského mozku. Prokázali, že při agresivním chování řidiče dochází ke změně metabolismu jeho projevů. „Významnou roli v tom hraje mozkové centrum amygdala. A my máme dnes k dispozici zařízení, díky kterému můžeme činnost těchto partií analyzovat,“ poznamenává profesor Novák. Vědci dále spočítali, jak se agresivita projevuje na dopravních nehodách – podle nich stojí zhruba za každou čtvrtou nehodou. Další čtvrtinu příčin pak tvoří vliv alkoholu nebo drog a téměř polovinu pokles pozornosti.

Řidiči luxusních aut potvrdili špatnou pověst

Podle profesora Nováka lze agresivitě odnaučit. Je k tomu ale potřeba dlouhodobá terapie o přibližně třiceti sezeních. Úspěšnost takové terapie by mohla být až šedesátiprocentní. Pokud by takový projekt vznikl, měl by být vhodný především pro profesionální řidiče. Anebo jak vyplývá z vyhodnocení získaných kamerových záznamů, také pro řidiče silných vozů: „Luxusní nebo sportovní silná vozidla typu Audi, Mercedes a podobně z těch dat vyšla velmi špatně,“ uvádí Petr Bouchner.

Jeho slova potvrzuje i výzkum veřejného mínění, který si nechala zpracovat Direct Pojišťovna. Podle tisícovky respondentů totiž tzv. piráti silnic rovněž jezdí nejčastěji ve známých silných značkách – 37 procent ve vozech BMW, 22 procent v Audi nebo 16 procent v Porsche. Tři ze čtyř takových aut jsou pak podle průzkumu černá, dalšími oblíbenými barvami jsou údajně červená a stříbrná. „Kromě toho jsme také zjistili, že piráti silnic jsou většinou řidiči mladšího věku, lehce nad 20 let, jsou to svobodní muži, kteří mají průměrný příjem přibližně kolem 40 tisíc,“ konstatuje objednatel výzkumu Ján Čarný z Direct Pojišťovny.

Jako zodpovědného řidiče naopak obyvatelé jednoznačně vnímají ženu středního věku, která je vdaná, má děti a jezdí ze všech řidičů nejopatrněji. Dotazníkové zjišťování dále zkoumalo, jaký je podle respondentů poměr mezi slušnými a agresivními řidiči. Těch první má prý být asi šedesát procent, zbytek jsou „piráti“. Dalším tématem projektu bylo anonymní přiznání se řidičů k nejčastějším přestupkům – nepřiměřenou rychlost doznalo téměř osm šoférů z deseti, čtyřicet procent pak potvrdilo volání bez hands free a asi třetina nedávání přednosti chodcům.

Vydáno pod