Praha - V Česku se podle Českého helsinského výboru (ČHV) omezují sociální práva, situace vězňů je kritická a postoj politiků k lidským právům znepokojivý. Ve výroční zprávě o stavu lidských práv v zemi za loňský rok to uvedli představitelé výboru. Pozitivní byl podle nich naopak postup „se znaky rozhodnosti“ proti extremistům, který skončil rozpuštěním Dělnické strany a přísnými tresty pro žháře z Vítkova.
Podle Helsinského výboru se v Česku omezují sociální práva
„Poslední rok, rok a půl není dobrá doba pro lidská práva v České republice. Situace se zhoršila v celé řadě oblastí. Zhoršila se sociální práva, rozšířila se chudoba, která dopadá ve velké míře na děti,“ uvedla předsedkyně ČHV Anna Šabatová. Podle ní je znepokojivý i postoj politiků a jejich personální politika. Šabatová zmínila například to, že si premiér za poradce pro lidská práva vybral šéfa konzervativního Občanského institutu Romana Jocha a že poradcem ministra školství se stal předseda konzervativní iniciativy D.O.S.T. a někdejší kandidát nacionalistické Národní strany Ladislav Bátora. Prezident Václav Klaus zase podle Šabatové odmítá podepsat dodatek k sociální chartě, kterou už před lety schválil parlament.
Podle zprávy ČHV některá úsporná opatření vlády způsobila propad dalších lidí do nouze a počet ohrožených chudobou roste. V Česku chybí například i zákon o sociálním bydlení. Pozitivní bylo naopak to, že Česko přijalo úmluvu o právech zdravotně postižených. Kladně hodnotí výbor také rozhodnutí soudů o rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany či o přísných trestech pro žháře z Vítkova. Verdikty podle nich vyslaly signál, že extremismus se v Česku tolerovat nebude.
Reportáž Richarda Samka (zdroj: ČT24)
Největší problém: přeplněné věznice
Za jeden z nejpalčivějších problémů představitelé výboru považují dodržování práv vězňů. „Současná situace ve vězeňství je zcela kritická. ČR se dostala na úplný chvost evropských zemí, a to nejen zemí EU,“ uvedl místopředseda ČHV František Valeš. Výbor kritizuje přeplněnost věznic. Oficiální zdroje prý mluví o naplněné kapacitě na 130 procent.
Helsinský výbor poukazuje na to, že i když přibývá trestaných, kvůli úsporám ubývá personálu a podmínky se zhoršují. Šetření dopadá i na hygienické podmínky, podotkl Valeš. Omezilo se třeba sprchování. Zatímco dřív bylo možné každý den, nyní se prý vězni mohou sprchovat jedenkrát týdně, a to deset minut. Zhoršování stavu má podle Valeše i bezpečnostní rizika. V minulosti střety ve věznicích pramenily právě z podobných „drobných zásahů“, dodal místopředseda ČHV.
Podle mluvčí vězeňské služby Markéty Prunerové ovšem současný stav, kdy se vězni sprchují jednou týdně, odpovídá řádu výkonu trestu. „Současný stav je bohužel odrazem ekonomické reality,“ podotkla. Dřívější stav, kdy se vězni mohli sprchovat denně, byl prý nad rámec zákona. Pokud navíc odsouzený či obviněný manuálně pracuje, má sportovní aktivity nebo zdravotní obtíže vyžadující zvýšenou hygienickou potřebu, je mu prý povoleno častější sprchování. A výjimku mají ve věznicích i ženy.
Markéta Prunerová také dodává, že se od loňského září zvýšil počet míst ve věznicích o 349 a v plánu je navýšení o dalších 810 míst. Někde se dokonce místnosti vyhrazené pro společenské akce mění na ubytovací kapacity. Ani to však nebude stačit tempu zvyšování počtu nových vězňů. „Dle právního předpisu, konkrétně řádu výkonu trestu, je možné umístit odsouzeného do místnosti s ubytovací plochou menší než čtyři metry čtvereční na osobu tehdy, jestliže celkový počet odsouzených v příslušném typu věznice překročí kapacitu věznic daného typu, což se v tomto případě bezpochyby děje,“ podotkla mluvčí.
A právě to kritizuje výbor, podle něj se ubytovací plocha přepočtená na jednoho vězně přibližuje třem metrům čtverečním, ačkoliv evropský standard jsou minimálně čtyři metry. Podle ministerstva spravedlnosti jsou české věznice přeplněné i proto, že lidé porušují alternativní tresty. Výstavbu nových zařízení ale ministerstvo neplánuje, ještě letos ale dostanou věznice 380 milionů, které by měly kromě platů jít i na zvyšování ubytovací kapacity. Ministerstvo spoléhá i na projekt elektronických náramků, který by mohl být spuštěn příští rok v říjnu.
Český helsinský výbor se tento týden obrátí na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana kvůli soudu se skupinou mladíků, kteří napadli v roce 2008 v Benešově několik lidí. Ochránci lidských práv tak chtějí usilovat o znovuotevření procesu. Podle nich pachatelé patří k neonacistům a za svůj čin dostali nízké tresty. Před soudem kvůli napadení stanulo dvanáct mladíků. V Benešově v roce 2008 napadli několik kolemjdoucích, jedna z obětí po útoku přišla o slezinu. Pět pachatelů poslal soud do vězení, šest dostalo podmínku a jeden má vykonat veřejně prospěšné práce.
Ostnatý drát