Praha - Řada známých i menších neziskových organizací požaduje, aby se z nového občanského zákoníku vypustila úprava veřejné prospěšnosti. Podle nich ke zprůhlednění a větší důvěryhodnosti neziskového sektoru nepřispěje, a navíc ohrozí hlavně menší sdružení. Jiné organizace mají ale opačný názor a jsou přesvědčeny o tom, že nový kodex pomůže neziskový sektor zprůhlednit a nastaví spravedlivá pravidla pro poskytování dotací od státu.
Má být uzákoněna prospěšnost? Neziskovky nejsou jednotné
Podle navrhovaného občanského zákoníku budou moci získat status veřejné prospěšnosti právnické osoby, které budou účelně poskytovat veřejně prospěšné služby a podporu, aspoň dvě třetiny zisku po zdanění dají do své užitečné činnosti, jejich peníze budou „z poctivých zdrojů“ a rozhodovat v nich budou lidé s čistým rejstříkem. Díky tomuto statusu by organizace měly mít přístup k dotacím a mohly mít daňové výhody. Každý rok pak budou muset úřadům prokázat, že podmínky stále splňují.
S tím, aby zákoník úpravu obsahoval, nesouhlasí třeba Nadace Via, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, Nadace Open Society Fund, Bílý kruh bezpečí, spolek organizací ze sociální oblasti SKOK či Zelený kruh. Pod prohlášení se připojilo zatím přes 300 organizací.
Reportáž Ivana Lukáše (zdroj: ČT24)
„Ustanovení o statusu veřejné prospěšnosti, která byla dodatečně doplněna do návrhu občanského zákoníku, mají charakter diskriminační, manipulativní a rozšiřují korupční prostředí,“ uvedli zástupci „neziskovek“ v prohlášení. Na tiskové konferenci řekli, že chystané paragrafy zvýší administrativu, která zatíží hlavně malá sdružení. Úřady by navíc mohly stanovit, že určité činnosti nejsou prospěšné - třeba snahy o odhalování korupce ve veřejné správě. Sdružení by pak nemohla dostat dotace a neměla by daňové výhody. Systém prý nebude ani průhlednější, protože žádost o status je dobrovolná.
Neziskový sektor v Česku je nepřehledný, organizací jsou desetitisíce, mnohé ale žádnou činnost nevyvíjejí. Registruje je ministerstvo vnitra.
Úprava veřejné prospěšnosti v zákoníku má ale i své zastánce. Patří k nim třeba Asociace veřejně prospěšných organizací (AVPO) či Nadace rozvoje občanské společnosti. Jsou přesvědčeny o tom, že ustanovení pomohou neziskový sektor zprůhlednit. „Jsem přesvědčen, že všechny transparentně fungující neziskové organizace, které chtějí čerpat státní podporu, si status veřejné prospěšnosti bez problémů obhájí,“ sdělil šéf AVPO Marek Šedivý. Podle něj sdružení tvoří 85 procent neziskových organizací. Řada z nich ale o sobě dostatečné informace nezveřejňuje, protože jim to zákon neukládá, dodal Šedivý.
Problémem se budou zabývat poslanci
Odpůrci úpravy navrhují naopak zřízení rejstříku, do něhož by se neziskové organizace zapisovaly a který by údaje o nich uváděl. V létě chtějí přesvědčovat poslance, aby podpořili vypuštění úpravy veřejné prospěšnosti z kodexu. Podle poslance Rudolfa Chlada (TOP 09), který je prezidentem Asociace nestátních neziskových organizací, se problematikou bude zabývat skupina zákonodárců. Vyzval organizace, aby své výhrady shrnuly. Pravidla jsou podle něj potřebná. „Jsou občanská sdružení, která pod rouškou prospěšnosti podnikají. A to je špatně,“ řekl.
Se zástupci neziskových organizací chce o jejich výhradách diskutovat i ministerstvo spravedlnosti. „My se budeme snažit najít kompromisní řešení, které bude jednak vyhovovat neziskovým organizacím, především ale bude transparentní a jednoznačné,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Palečková.