Praha - Představy o ideální dovolené jsou různé, pro jednoho je to moře, pro druhého hory a pro někoho pobyt na zahrádce. Trávení volných dní v zahrádkářských koloniích je českým fenoménem.
Češi rádi tráví dovolené na zahrádkách
V Praze 8 je jedna z menších zahrádkářských osad. Je zde sedmnáct parcel a jejich majitelé se navzájem všichni znají a pomáhají si. Jana Netopilová tady pěstuje zeleninu, ovoce a květiny už sedm let. V malé chatičce tráví většinu dovolené i všechny víkendy. Často sem zamíří rovnou z práce, ve svém bytě nebyla už skoro dva měsíce. „Jsem závislá na moři, takže jezdím alespoň jednou v roce. Za ten týjden to tady vždycky hrozně zpustne, takže se půlku dovolené připravuji na to, co tady bude za práci,“ říká Jana Netopilová. „Výhoda v zahrádky ve městě je v tom, že člověk tady vnímá tu kontinuitu, jak se ta příroda vyvíjí den ze dne,“ pochvaluje si pobyt v kolonii jeden z jejích sousedů Milan Stodola.
Reportáž Pavly Kubálková (zdroj: ČT24)
Jen o pár kilometrů dál je další zahrádkářské území - to už ale patří k jednomu z největších v metropoli. Vedle sebe je pět oplocených kolonií, v každé na dvě stě zahrádek. „Mně se tady líbí, protože když se zamkne brána, tak už nejste v Praze,“ říká jedn z místních zahrádkářů Oldřich Burianek.
Zahrádkářských kolonií je v Česku zhruba 1 500, většina z nich spadá pod Český zahrádkářský svaz a platí v nich přísná pravidla. „Problémy mohou být ve výsadbě stromů, abyste nestínili sousedovi, aby si lidé nerozdělávali ohně a nevykouřili celou osadu,“ vyjmenovává Josef Jandík ze zahrádkářského svazu. Sehnat zahrádku v některé z kolonií není nic jednoduchého. Většina se dědí z generace na generaci. Ani přístup sem nemá kdokoliv, téměř všechny osady jsou oplocené a zamknuté.