Jihlava - Dvůr bývalé krajské věznice v Jihlavě byl 3. srpna 1951 svědkem popravy sedmi mužů zapletených do dosud neobjasněné vraždy v babické škole. K nejvyššímu trestu byli odsouzeni necelé tři týdny předtím ve zinscenovaném procesu, který se konal od 12. do 14. července v jihlavském dělnickém domě. Byli obviněni z toho, že ve večerních hodinách 2. července 1951 spolupracovali s agentem americké tajné služby CIC Ladislavem Malým na zastřelení tří funkcionářů místního národního výboru v Babicích na Třebíčsku. Nejmladšímu popravenému bylo dvacet let, nejstaršímu 57, byli mezi nimi i dva katoličtí faráři, Václav Drbola a František Pařil. Před stejným soudem stanulo spolu s nimi dalších sedm mužů - dva byli odsouzeni na doživotí a zbývajících pět k trestu odnětí svobody od 20 do 25 let.
Pouhý měsíc po babických vraždách aktéři popraveni
V návaznosti na babický případ proběhlo v letech 1951 až 1953 celkem 15 politicky motivovaných procesů, bylo odsouzeno 107 lidí, jedenáct z nich k trestu smrti, ostatní k souhrnnému trestu 1429 let odnětí svobody. Též rodiny odsouzených byly postiženy, nejčastěji nuceným vystěhováním z rodné vesnice do vysídleného pohraničí. Případ Babice nebyl nikdy zcela objasněn. Tehdejšímu režimu posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků, bránících se kolektivizaci.
Byl Malý dvojitý agent? Historici to nemohou prokázat
Organizace a vedení akce „přepadení babické školy“ byly v rukou Ladislava Malého (Malý se vydával za speciálního agenta americké CIC. Byl údajně vyslán do Československa s tajným úkolem, aby pražského arcibiskupa Josefa Berana ilegálně převezl do zahraničí. Ve skutečnosti musel Malý z centrály CIC v Rakousku uprchnout, neboť zpronevěřil peníze, které měl vyplácet spolupracovníkům CIC v Československu. Je možné, že navázal spojení i s StB (zdroj Ústav pro studium totalitních režimů). Zda skutečně spolupracoval s StB, se však historikům nepodařilo přímo dokázat, mimo jiné proto, že byl při zásahu zastřelen. Vyšetřování babického případu navíc proběhlo v nezvykle rychlém tempu - první proces začal již deset dní po tragických událostech - a případ nebyl dostatečně zdokumentován.
Malého skupinu dopadli již 3. července odpoledne, tedy hned druhý den po činu. Pachatelé se ukrývali v žitném poli mezi obcemi Čáslavice a Bolíkovice, při zásahu zahynuli Ladislav Malý a Antonín Plichta. Po skončení přestřelky ležel za mezí Stanislav Plichta, ochrnutý s nadvakrát prostřelenou páteří, všichni ostatní skončili v rukou policie. Bez následků přežil zátah SNB, armády a Lidových milicí pouze Antonín Mytiska. Ten se stal také hlavní postavou prvního procesu - byl odsouzen k trestu smrti a spolu s dalšími šesti již 3. srpna 1951 popraven. Mezi popravenými byli i dva katoličtí duchovní a též otec bratrů Plichtových. Těžce zraněný Stanislav Plichta se dočkal procesu až v únoru 1953, ačkoliv měl ochrnutou dolní polovinu těla, byl taktéž popraven.
Čtyři dny po babické vraždě, 6. července 1951, se v Babicích konal státní pohřeb zavražděných funkcionářů místní organizace strany. Nad rakvemi promluvil ministr informací Václav Kopecký. Jeho projev jasně definoval oficiální ideologický výklad babických událostí a předznamenal rétoriku, s níž komunistická moc přistoupila k propagandistickému využití tohoto případu.