Dostane ministrova stížnost prokurátora Vaše před soud?

Praha – Za justiční vraždu generála Píky, která podle ministra spravedlnosti není promlčená, jak uvedl osvobozující verdikt z roku 2002, a za další zločiny by se mohl bývalý komunistický prokurátor Karel Vaš vrátit před soud. Jeho činy zmapovala skupina brněnských historiků a datuje je už do období konce války. Navíc stížnost ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila k Nejvyššímu soudu argumentuje, že obdobný případ prokurátorky Brožové-Polednové promlčený není. Karel Vaš žije v jednom z pražských domovů pro seniory. S novináři ani historiky nemluví, reportérovi České televize přes vrátnici vzkázal, že komunikovat bude jedině písemně.

„Cítíme velkou šanci na úspěch,“ říká ministr Pospíšil. Další okolností ve Vašův neprospěch je, že soudce Rudolf Tomašovič, který ho osvobodil, je sám bývalým vojenským prokurátorem v hodnosti plukovníka, v senátu seděl i někdejší vojenský soudce. Navíc existují pochybnosti, zda byli jako soudci oficiálně jmenováni. „Jestliže Nejvyšší soud vysloví, že to nebylo promlčeno, pak se naskýtá možnost otevřít i další kauzy,“ vysvětlil pro ČT právník Ladislav Miller.

A ve hře jsou i nová fakta o Vašově minulosti, které shromažďuje už delší dobu skupina brněnských historiků. František Hanzlík je publikoval v knize o šéfovi komunistické armádní zpravodajské služby Bedřichu Reicinovi. Vaš byl jeho nerozlučnou dvojkou.

Historik František Hanzlík: "Karla Vaše je možné považovat, dá se říci, za válečného zločince.

Ještě v československém armádním sboru předávali některé nepohodlné vojáky sovětské tajné policii. Po válce se vojenská kontrarozvědka angažovala v represích proti německému obyvatelstvu a zatýkala pro Sověty československé občany. Odhaduje se, že takto nezákonně unesli na 5 tisíc lidí. Hlavně ale iniciovali represe proti důstojníkům západního odboje. „Mohli prakticky všechno, co se jim zlíbilo. Když někoho potřebovali odrovnat, jako třeba právě Píku nebo kohokoli jiného, tak to prostě na něj navlékli,“ vzpomíná válečný veterán Tomáš Sedláček.

Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)