Praha – Mělo by se bratřím Mašínům udělit státní vyznamenání za ozbrojený odboj proti komunistickému režimu? To je otázka, která v současné době dělí většinu zainteresované společnosti. Martin Vadas, dokumentarista a přítel rodiny Mašínových, uvedl v pořadu České televize Události, komentáře, že by bratři Mašínové státní vyznamenání obdržet měli, protože byli již sedmkrát navrženi zákonodárným sborem. Historik Zdeněk Doskočil se nicméně kloní spíše k tomu názoru, že podobné vyznamenání by mělo být uděleno osobnostem, nad nimiž panuje ve společnosti obecná shoda. A samotní bratři Mašínové se několikrát nechali slyšet, že o státní vyznamenání nestojí.
Bratři Mašínové rozdělují společnost - hrdinové, nebo ne?
Vadas se domnívá, že Mašínům v České republice nejvíce vadila kontinuita s bývalým režimem. „Vadí jim legalita komunistické strany, což je unikátní věc široko daleko. Vadí jim, že lidé, kteří se identifikovali se zločinným režimem, dnes zastávají vysoké funkce. Oni nemají k naší demokratické současnosti důvěru,“ míní Vadas.
Historik Zdeněk Doskočil souhlasí s tím, že záležitost ocenění je problematická a ani česká společnost není v této otázce jednotná. „Myslím, že oceňováni by měli být lidé, u kterých existují elementární shody, pokud jde o jejich kroky a jejich činnost,“ podotýká. Vadas nicméně připomíná, že bratři Mašínové byli již nominováni sedmkrát zákonodárným sborem na nejvyšší státní vyznamenání. „Koho jiného vyznamenat než Mašíny? Sedmkrát ve velmi dlouhém historickém období se na nich zákonodárný sbor shodl,“ dodal Vadas.
Rozhovor s Martinem Vadasem a Zdeňkem Doskočilem (zdroj: ČT24)
Bratři Mašínové po únoru 48 byli bezprostředně komunistickým režimem postiženi, takže podle Doskočila měli na negativní náhled na komunistickou stranu právo. „Z toho vyplývá i legitimita k tomu postavit režimu na odpor. Problém se nachází v tom, jakým způsobem vyhodnotili situaci na přelomu 40. a 50. let a jaké závěry z toho pro sebe vyvodili,“ připomíná Doskočil. Mašínové podle něj posoudili situaci v zemi jako občanskou válku a za jedinou formu odporu považovali ozbrojenou akci. „Kdyby cílem jejich odporu byl přední komunistický funkcionář, kterého by se pokusili zabít tváří v tvář (…), byl by jejich čin ve společnosti vnímán pravděpodobně méně kontroverzně,“ doplnil.
Synové se drželi ve stopách otce vojáka a odpůrce nacismu
S tímto pohledem nicméně Martin Vada nesouhlasí. „Starší bratr Radek mi řekl, že se v roce 1948 cítil velmi politicky nevyspělý. Oni nebyli orientovaní jednoznačně a postupně zjišťovali, jakým způsobem represe dopadá na lidi jim blízké(…), a z toho vyvodili, že útok komunistického režimu je veden se zbraní v ruce,“ upozornil Vadas. Zároveň poukázal na skutečnost, že Mašínové reagovali jako synové vojáka, odpůrce nacismu. „Oni na tyto tradice navazovali,“ uzvařel.