Orlická přehrada slaví 50 let od uvedení do provozu

Orlík – Největší vodní dílo v Česku – Orlická přehrada – slaví 50. výročí od svého uvedení do provozu. Stavba přehrady začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. „Budovalo se to – známe to z těch historických a dokumentárních filmů – způsobem budovatelským. Člověk mohl mít někdy obavy, jak vůbec takováto stavba vznikala. Mohu ale říci, že toto vodní dílo bylo vybudováno velmi poctivě,“ ujišťoval generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Ostatně kvalitu prací potvrdily i povodně v letech 2002 a 2006, kdy přehrada odolala takovému náporu vody, se kterým se při výstavbě vůbec nepočítalo. Kubala připomněl, že v roce 2002 do přehrady přitékala desetitisíciletá a odtékala tisíciletá voda. Orlík prý tehdy oddálil kulminaci na Vltavě o 17 hodin, obyvatelé měst níže po proudu tak měli více času se na velkou vodu připravit. Navíc přehrada zadržela velké množství naplaveného materiálu, což možná zachránilo Karlův most, který ničivá povodeň protrhla v roce 1890. 

V minulosti byly na přehradě zahájeny přípravné projekční práce na vybudování zdvihadla pro větší rekreační lodě, které by umožnilo plavbu z Českých Budějovic směrem na Prahu. „Stavební připravenost je hotova, ale je potřeba to zdokonalit a osadit technologií. Ten projekt byl ale podle mých informací v loňském roce zastaven, protože je to otázka priorit finančních prostředků,“ uvedl Kubala. O dalším pokračování projektu musí rozhodnout ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Zatím se přes Orlík mohou dostat jen menší lodě. 

Reportáž Lucie Komňacké (zdroj: ČT24)

Lidem, kteří mají zájem si prohlédnout útroby orlické hráze a elektrárnu, je věnován pilotní návštěvnický projekt, který odstartoval koncem června a potrvá během letní sezony. Podle zájmu by se v něm mělo pokračovat i v příštích letech. 

Orlická přehrada je dlouhá 68 kilometrů a kromě Vltavy zasahuje také na Otavu a Lužnici. Celkem zadržuje 716,5 milionu kubíků vody, což je nejvíc v republice. Další zajímavostí je hráz, která je 81,5 metru vysoká a 450 metrů široká – podle Petra Kubaly jde o největší tížnou, tedy gravitační hráz ve střední Evropě. Přehrada také vyrobí nejvíc elektrické energie v republice – kromě toho je nádrž využívána k rekreaci, vodním sportům, rybolovu a také k odběrům povrchové vody.

Do Vltavské kaskády patří kromě Orlické přehrady ještě Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané.

Vydáno pod