Na bezpečnostní agentury dohlédne nový zákon

Praha – Ministerstvo vnitra (MV) chce vládě předložit do konce září návrh zákona o soukromých bezpečnostních službách. Zákon by v žádném případě neměl rozšířit oprávnění umožňující zásah do práv a svobod lidí, jakými disponuje například policie. Určuje také, že dozor nad bezpečnostními službami nebude vykonávat komora jako třeba u advokátů, ale samo ministerstvo. Podle agentur samých je norma potřebná, v současné podobě ji ale považují za protiprávní. Zákon by měl začít platit od roku 2013.

Česká republika je jednou z posledních zemí EU, která dosud právní úpravu o soukromých bezpečnostních službách nepřijala. V současné době navíc tento obor zaměstnává více než 50 000 lidí, proto je podle mnohých odborníků přijetí tohoto zákona nutností. O absenci zákona se mluvilo i v souvislosti s kauzou údajného sledování politiků firmou ABL, která patří rodině bývalého ministra dopravy a nynějšího šéfa poslanců Věcí veřejných Víta Bárty. Ve firmě navíc dříve pracovala řada politiků z VV.

Podle mluvčího ministerstva Pavla Nováka se nebudou oprávnění zaměstnanců ani provozovatelů bezpečnostních agentur po přijetí zákona lišit od práv ostatních občanů. V praxi tedy budou limitováni nejen ustanoveními trestního zákona, například o nutné obraně či krajní nouzi, ale i ustanoveními trestního řádu týkajícími se zadržení podezřelého a dalšími platnými předpisy.

Návrh zákona přichází také s dělením bezpečnostních činností do pěti kategorií – ostraha majetku a osob, činnost soukromých detektivů, převoz hotovosti a cenin, technických služeb k ochraně osob a majetku a bezpečnostního poradenství.

Agentury budou mít také určité povinnosti. Budou například muset oznámit jakoukoli událost, při které bude zraněn nebo usmrcen člověk. Nebudou moci uzavřít smlouvu, jejímž cílem by bylo zjištění sexuálních styků nebo orientace kohokoli s výjimkou, kdy by si službu objednal manžel nebo registrovaný partner anebo by šlo o mravnostní trestné činy proti dětem a mládeži. Při detektivní činnosti navíc podle Ivo Chauera z právního oddělení resortu nemohou zjišťovat data o politickém přesvědčení a o náboženských a etnických záležitostech. Agentury to ale považují za nesmysl. „Ta informace je důležitá, protože něco určuje. Jestliže mám někoho hledat v prostředí takovém či makovém, tak to o něm musím vědět,“ domnívá se prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Jiří Kameník.

Reportáž Richarda Samka (zdroj: ČT24)

Návrh zákona počítá i s dvojím typem kontroly bezpečnostních agentur. Dozor nad jejich činností by mělo vykonávat ministerstvo, dohled policie. V rámci dozoru bude ministerstvo vybaveno pravomocí zadržet průkaz zaměstnance, vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků či odebrat licenci. Ta bude vydávána na dobu deseti let, agentury o ni musí požádat do roku 2013, kdy by měl zákon začít platit. Pro splnění podmínek bude třeba předložit negativní lustrační osvědčení či prokázat bezúhonnost.

Nově by také odpovědnost za práci svých lidí měla nést sama společnost. Pokud by zákon platil už dnes, agentura ABL by tak zřejmě čelila odebrání licence. V kauze údajného sledování politiků v Praze 11 v roce 2006 totiž podle bývalého šéfa společnosti Víta Bráty z Věcí veřejných stál za sledováním jejich externí spolupracovník. Tím se agentura z celého případu vyvinila. S tím, že by odpovědná měla být i agentrua, souhlasí i bývalý ministr vnitra František Bublan. „Zkušenost s ABL dokázala, že se to dá lehce zneužít. Určitým způsobem to bude bič na tyto agentury,“ řekl ČT.

Vydáno pod