Odvody už ale nemají být plošné, armáda zamýšlí vybírat si jen určité profese. „Může jít třeba o lidi, kteří rozumí spojovacím technologiím nebo umí opravovat techniku. Ale třeba to také můžou být piloti,“ řekl pro ČT bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Koncepce aktivních záloh i mobilizace chce armáda připravit příští rok, poté přijdou změny zákonů.
Stávající zákon sice počítá se všeobecnou mobilizací v případě války, ale třeba při záplavách má armáda málo záloh. Chtěla by proto získat možnost povolat třeba určitý ročník k odvodu, a tím disponovat několika sty nebo tisíci mužů navíc. „Jde spíš o to, upravit legislativně případy ohrožení státu, tam ta úprava nutná je,“ uvedl stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD).
A změny čekají i současné aktivní zálohy. K dobrovolníkům by se měli povinně přidat i odcházející vojáci z povolání, kterým přibudou pravidelná cvičení. Z tisíce vzroste počet záložníků až šestinásobně, cvičit by měli s běžnými jednotkami. A armáda uvažuje i o tom, že by je posílala také do zahraničních misí, což zatím zákony nedovolují. „Přiblížení a součinnost s armádou tady musí být a předpokládá se, že do budoucna bude ještě daleko na vyšší úrovni než v současné době,“ potvrdil prezident Asociace záložních brigád Arnošt Líbezný.