Praha – Ostrá kritika zaznívá z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) na adresu české justice. Podle zprávy dochází v české justici ke korupci, vynášení citlivých informací a kontaktům s podsvětím. Zpravodajská služba zaznamenala rovněž nestandardní chování některých soudců a státních zástupců, které justici ohrožuje. Upozorňuje na klientelismus, který v poslední době podle kontrarozvědky nahrazuje klasickou korupci.
BIS: Českou justicí obchází strašidlo klientelismu
Staré vedení plzeňských práv si zachovalo vazby se státní zprávou
„Ukázkovým příkladem klientelismu a korupce se stalo propojení části pedagogického sboru právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy,“ uvádí BIS ve své zpávě. Zpravodajci se během loňského roku zaměřili mimio jiné i na osoby, které klientelismus zaštítily, a na jejich případný postih.
Ve zprávě ale uvádějí, že žádná odpovědnost vlastně vyvozena nebyla a „úsilí ´reformátorů´ se zaměřilo spíše na postihování studentů či doktorandů.“ Na fakultě podle zprávy docházelo i po odchodu starého vedení k ovlivňování probíhajících kontrol, k pozměňování dat v elektronických databázích, nebo dokonce k jejich ztrátě. „Bývalé vedení udrželo své kontakty jak do prostředí samotné právnické fakulty, tak do nejvyšších orgánů veřejné správy, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“ uvádí BIS ve zprávě.
Korupce státních orgánů je čím dál sofistikovanější
„Narazili jsme také na problém bezpečnostní spolehlivosti některých státních zástupců nebo soudců, a to ve smyslu jejich kontaktů do kriminálního prostředí,“ řekl ČT mluvčí BIS Jan Šubert s tím, že více podrobností je v rozšířené, utajované verzi zprávy. Podle BIS má korupce státních orgánů za cíl především zakrytí předchozí nelegální činnosti, v dalších případech jde o snahu ovlivnit rozhodování o veřejných zakázkách a rozdělení prostředků z veřejných rozpočtů, a rovněž na oblast legislativního procesu. „Korupční jednání nabyla velmi sofistikovaných podob, jejichž odhalení či následné stíhání orgány činnými v trestním řízení je velmi obtížné,“ konstatuje zpráva BIS.
Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník: "Tato zpráva uráží naprostou většinu poctivých soudců a státních zástupců. Pokud má BIS nějaké informace o konkrétních soudcích či státních zástupcích, kteří porušují své povinnosti, pak ať učiní všechny kroky pro to, aby byli potrestáni."
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman: „Zpráva BIS je příliš obecná a nekonkrétní. Je to v rovině konstatace 'ono se krade', aniž by se říkalo, kdo a kde krade. Pokud má BIS nějaké konkrétní poznatky, jsem připraven je s plnou vážností řešit… Pokud BIS tyto poznatky nemá, bylo by snad lepší, aby podobné zprávy nepsala.“
K dosažení zamýšlených výhod bývá podle zpravodajské služby používán „systém klientelistických sítí, ve kterém se přímé finanční a hmotné vazby účastníků vytrácejí a jehož odhalení a případné postihnutí je ještě obtížnější.“ BIS také ve výroční zprávě konstatuje zjištění nestandardního a netransparentního jednání jak zadavatelů, tak i soutěžitelů u státních zakázek. Podle tajné služby selhávali někteří zástupci státu, kteří se účastnili vyvádění majetku ze státních institucí.
Neonacisté v krizi
Česká extremistická hnutí vloni spíše stagnovala, neonacistická scéna dokonce prošla hlubokou krizí. Její vývoj poznamenalo zejména rozpuštění Dělnické strany a rozpory mezi starou a mladou generací pravicových extremistů. Ve své roční zprávě to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Aktivity nacionalistické scény tajná služba označila za nevýznamné, výraznější vývoj podle ní nezaznamenala ani marxisticko-leninská scéna a anarchistická hnutí.
GALERIE
videogallery_000135468
Změnila se také struktura a fungování části extremistických hnutí. Neonacisté začali vytvářet menší uzavřenější skupiny, aby zabránili infiltraci. Krize se mimo jiné projevila v rozporech mezi staršími a mladšími stoupenci neonacismu. Mladí aktivisté prosazovali zavádění nových trendů sebeprezentace, například graffiti a hudební styl hip-hop, což starší a konzervativní považovali za zradu ideálů.
Ruské tajné služby jsou u nás velmi aktivní
Zpravodajská služba loni zaznamenala zvýšenou snahu ruských zpravodajců, diplomacie, federálních agentur a obchodních firem o posílení vlivu na českou ekonomiku a energetiku. Jako lichá se naopak ukázala údajná tvrzení ruských úřadů, že se v Česku nábožensky radikalizovali příslušníci kavkazských národů, kteří se po návratu na severní Kavkaz dopouštěli teroristické činnosti.
Loňskou aktivitu ruských zpravodajských služeb v Česku označila BIS jako dominantní jak v intenzitě, tak i v množství zpravodajců pod různým krytím. Česká civilní kontrarozvědka v této souvislosti upozornila na to, že nepoměr českých a ruských diplomatických misí představuje pro ČR a její bezpečnostní zájmy výrazné omezení při řešení situací, kdy ruští zpravodajci „pod diplomatickým krytím provádějí činnosti, které se neslučují s náplní práce diplomata“.