O francouzštinu a francouzskou kulturu je v Česku stoupající zájem

Praha - Zájem o francouzskou kulturu se v Česku po roce 1989 zase pomalu vrací téměř k prvorepublikové tradici. Shodli se na tom ve středu účastníci druhého evropského kongresu učitelů francouzštiny. Česko se stalo hostitelem právě díky své úzké vazbě na zem galského kohouta, a to i ve vztahu k systému vzdělávání.

Souboj francouzské a anglosaské kultury patří k největším klišé historie. Avšak právě kulturní vliv se dnes podle politiků počítá. Podle bývalého francouzského ministra školství a zároveň prezidenta Francouzského institutu Xavera Darcose už zemím v dnešní době nestačí pouze ekonomická nebo obchodní síla, aby měly vliv.

Vliv Francie spatřuje Darcos v kultuře. „I když už nepatříme k ekonomicky nejsilnějším zemím, jsme velká kulturní mocnost. Je proto důležité, aby byl ve světě dál slyšet i náš jazyk.“ Francie si svůj jazyk pečlivě střeží. V roce 1976 vydal tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing takzvaný jazykový zákon, který zakazuje používání cizích slov tam, kde existují francouzská. Prakticky jde hlavně o anglicismy.

O francouzštinu a francouzskou kulturu je v Česku stoupající zájem. Podle posledních výzkumů Eurostatu se v České republice učí francouzsky téměř sedm procent obyvatel. Francouzština je tak ve školách na třetím místě hned za němčinou. Angličtina ale vítězí na jednaosmdesát procent.

Video Lidé mají rádi francouzštinu čím dál víc
video

Lidé mají rádi francouzštinu čím dál víc