Nový Bor/Varnsdorf – Sever Čech v oblasti Šluknovska a Českolipska se v těchto dnech stává místem s nejvyšší koncentrací protestních akcí a pochodů. Jen na sobotu jsou svolány hned tři – v Novém Boru, Varnsdorfu a Rumburku. Všechny organizuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) a z lokálního konfliktu obyvatel, jenž dlouho eskaloval a nakonec propukl v sérii násilných střetů, se stalo politické téma, kterým se kromě úzce profilovaných radikálních stran vážně zabývá i vláda Petra Nečase. Pro zajištění bezpečnosti v severních Čechách premiér neváhal vyslat policejní jednotky a v případě nutnosti nechává ministrovi vnitra volnou ruku v nasazení libovolného množství policistů. Spory starousedlíků s tzv. nepřizpůsobivými občany doutnají na severu Čech již měsíc, ojedinělé konflikty však tamní region zažil v minulých letech hned několikrát.
Severu Čech vládnou emoce už více než měsíc
Na severu Čech napětí rostlo už delší dobu, počátkem srpna se ale situace vyhrotila. Prvním vážným incidentem byl útok skupiny pěti mladých Romů, kteří se po konfliktu s obsluhou herny v Novém Boru vrhli na osazenstvo mačetami. Podle záznamů létaly vzduchem výroky na adresu „bílých hlav“, z nichž tři oběti si z potyčky odnesly těžká zranění. Dva útočníky policie stále hledá. Incident ze 7. srpna poprvé přiměl stovky lidí, aby na náměstí demonstrovaly proti sociálním poměrům a bezpečnosti ve městě.
O 14 dnů později, tentokrát v Rumburku, zaútočila skupina až 20 Romů na mnohem menší skupinku místních, z nichž jeden skončil po úderech teleskopickými obušky v nemocnici s řadou zlomenin. Obyvatelé tehdy poprvé upozornili na to, že za zvýšenou kriminalitou nepřizpůsobivých jedinců podle nich stojí také zájmy realitních společností. Ty totiž měly v poslední době na sever Čech sestěhovávat stále více odloučených obyvatel. Kvůli zvýšenému napětí ve městech začaly působit speciální pořádkové jednotky z Prahy. V Novém Boru, Šluknově, Varnsdorfu a Rumburku setrvají až do odvolání.
V posledním jmenovaném městě se ke konci srpna odehrálo první početné shromáždění místních na protest proti kriminalitě. Na 1 500 obyvatel Rumburku se po happeningu na náměstí vydalo městskými ulicemi a část z nich se střetla i s policií. Výtržníci zdemolovali plot u domu obývaného Romy a vyzývali je k vystěhování. V sousedním Varnsdorfu se sešlo zhruba 200 lidí.
Situaci ve šluknovském výběžku začali s koncem prázdnin řešit také političtí představitelé. Ministr vnitra Jan Kubice slíbil, že na severu Čech zřídí další speciální jednotku k dohledu nad pořádkem. Starostové Šluknovska vzápětí formulovali požadavky na změny zákonů. Situaci by podle nich prospěla například změna zákonů o loteriích, odpadech nebo rozpočtovém určení daní ve prospěch menších obcí. Požadavky 2. září předali úředníkům ministerstva vnitra, mezitím se ve Varnsdorfu vydalo několik stovek lidí znovu do ulic kvůli nepřizpůsobivým občanům. Opakovaně se cílem protestů stala místní ubytovna Sport, která je podle mínění lidí problémová. Policie vzápětí obvinila ženu, která během pochodu Varnsdorfem nosila tričko s rasově nesnášenlivými nápisy. Za schvalování genocidy jí hrozí až tři roky vězení.
Konflikty zažila řada měst
I v minulých letech násilné konflikty s nepřizpůsobivými často zažíval hlavně sever Čech, sociální střety se však vyskytly i v městech z jiných regionů. Dvacet let starým případem je útok skupiny obyvatel Klatov a nedalekého Lipkova na tamní rodinu romských usedlíků. Výsledkem dvoudenního pronásledování bylo vážné ublížení na zdraví dvaadvacetiletého Roma, který posléze zemřel. Celkem 28 účastníků útoku bylo o dva roky později odsouzeno k trestům vězení od 16 měsíců do 7,5 let.
Jedním z nejvíce známých případů bylo rozhodnutí místní samosprávy vybudovat v ústecké Matiční ulici v říjnu roku 1999 betonový plot, jenž měl oddělit rodinné domky a obecní domy pro neplatiče nájemného. Důvodem stavby byly podle samosprávy vzrůstající stížnosti lidí. Zeď v Matiční začali kritizovat ochránci práv v Česku i zahraničí jako projev rasismu, ale samospráva svolila ke zbourání až o měsíc později výměnou za příslib vlády poskytnout na zlepšení soužití občanů v této lokalitě deset milionů korun.
V listopadu 2008 o sobě při demonstraci v Litvínově dala vědět dnes již zaniklá Dělnická strana. Její příznivci se v centru města střetli s policií, která jim nedovolila přejít na sídliště Janov, obývané převážně Romy. K sympatizantům strany se tehdy přidalo i velké množství litvínovských obyvatel. V březnu letošního roku se DSSS, vzniká jako nástupce Dělnické strany, vydala se s přívrženci na pochod Novým Bydžovem. DSSS svou akci údajně pořádala na základě žádostí bydžovských občanů, kteří se báli o svoji bezpečnost. V Novém Bydžově se situace vyhrotila v listopadu 2010 po několika přepadeních a znásilnění mladé ženy. Petici žádající zajištění bezpečnosti podepsalo 3 257 lidí. Menší potyčky při pochodu demonstrantů zvládla policie.