České Budějovice - Investorům na Šumavě začnou od října lepší časy. Správa Národního parku Šumava nebude totiž schopná plně kontrolovat všechny stavebníky. Důvodem je rozhodnutí ředitele Jana Stráského, který propouští čtrnáct lidí. Personální zemětřesení nejvíc zasáhne odbor státní správy, kde se ruší čtyři místa z dvanácti. Propouštět by se ale letos mělo dál, o místo může přijít 15 lidí.
Stráský na Šumavě propouští – zbavuje se nepohodlných lidí?
Ředitel Národního parku Šumava prý propouštět musí. Od ministerstva dostal nařízeno, že během tří let musí snížit počet zaměstnanců o třetinu. První vlna personálních změn nejvíce zasáhla oddělení ochrany přírody a výzkum a také státní správu, která kromě jiného posuzuje veškeré stavby a územní plány v Národním parku. Stavební činnost tak bude mít od října na starosti pouze jediný referent. „Ta agenda nebude zvladatelná svým objemem, protože to je jedna z nejvytíženějších agent,“ konstatoval Tomáš Hlavatý, vedoucí oddělení.
Na možné problémy, které zapříčiní oslabení výkonu státní správy, upozorňoval ředitele Stráského i jeho náměstek Václav Braun. „Výkon státní správy se budu snažit zajistit. Při ztrátě více než třetiny pracovníků je to ale spíše plané heslo než reálná skutečnost. Situace povede k velkým problémům, jak zajistit výkon státní správy na požadované zákonné úrovni,“ poznamenal Braun.
04.07.2011, reportáž Lukáše Opatrného
Kvalitní pracovníci musejí svá místa opustit
Václav Braun se navíc za své lidi postavil. Například o propuštěné architektce Elišce Priharové prohlásil, že odchází nejkvalitnější pracovník, jakého kdy správa parku měla. I přesto se Jan Stráský při propouštění řídí závěry, které mu vypracoval personalista Jiří Milička. Ten v osmdesátých letech pracoval u STB. Právě kvůli této své minulosti byl na konci srpna ze správy Národního parku Šumava propuštěn.
Propuštění pracovníci z odboru státní správy tvrdí, že provedený audit, podle kterého se ředitel při rušení míst řídí, měl zajistit odstranění nepohodlných lidí, kteří bránili dodatečnému povolení některých černých staveb na Prášilech, Horské Kvildě nebo Filipovy Huti. „Může to mít souvislost s vyřizováním agendy s dodatečným povolením černých staveb na území národního parku,“ řekla Priharová. Podle Stráského ale kauzy, které se nyní řeší, nevyžadují žádnou větší dávku energie.
Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)