Podle unie by měla mít auta zámky, které poznají opilého řidiče

Praha - Evropský parlament usiluje o razantní snížení počtu mrtvých ze silnic. Cílem je ustálit číslo obětí v horizontu deseti let na poloviční hodnotě současných statistik. Krokem, který by měl být při této snaze podpůrným, je nový seznam nápadů a opatření pro jednotlivé státy. Zahrnuje přes stovku položek. Přestože jde zatím o nezávazný dokument, už teď si vysloužil kritiku.

„Je to velký úlet europoslanců, jako celek mi to připadá spíše z říše teorie a utopie,“ kritizuje materiál například šéfredaktor specializovaného časopisu Auto 7 Jan Blažek. Diplomatičtější, ale rovněž odmítavý pohled pak nabízí taky tuzemské ministerstvo dopravy: „Jsou tam navržena velice problematická opatření,“ komentuje text ministrův náměstek Jiří Žák. 

Rezoluce například předpokládá, že by v budoucnu byla auta a z nich především kamiony a autobusy vybaveny tzv. alkozámkem. To má být zařízení, které neumožní opilému řidiči nastartovat. V praxi by systém nejprve šoféra vyzval k dechové zkoušce a pouze po jejím negativním výsledku mu umožnil odjet. „Testování na alkohol předtím, než je řidič vůbec schopen vozidlo nastartovat, se u některých výrobců už teď zkouší. Samozřejmě technologicky to možné je, jenže třeba rychlost provedení testu je problém, řidiče by provedení hodně zdržovalo. Navíc už nikdo neřeší, že test například může provést střízlivý spolujezdec za opilého řidiče,“ myslí si Jan Blažek a dodává: „Obecně jsou tyto systémy bezpečnosti většinou za příplatek. A ty příplatky jsou v řádech desítek tisíc korun.“

Reportáž Luboše Rosího (zdroj: ČT24)

S pochopením se zatím nesetkává ani nápad plošně upravit rychlost ve všech obytných zónách v Evropě na 30 kilometrů v hodině. „Sice všichni chceme, aby došlo ke snížení nehod, ale třeba u obytných zón by nařízení rychlosti mělo zůstat na těch, kdo ty zóny zřizuje, čili na městských částech, městech a obcích. Ty pravděpodobně posoudí lépe než Evropská komise, jaká je v daném úseku hustota obydlení, o jaký typ zóny jde a jakou rychlost je tam možné povolit,“ říká náměstek Jiří Žák.

Mezi další nové nápady ze Štrasburku patří taky třeba záměr zcela oddělit cyklostezky od jízdních pruhů na silnici nebo nová povinnost pro motocyklisty, aby byli snadno identifikovatelní. Podle ministerstva dopravy nebudou na první z návrhů peníze a druhý bude narážet na ochranu osobních údajů: „Rozumíme tomu, že u motocyklisty, který má přilbu, je komplikovaná identifikace např. při podezření z přestupku. Jenže požadavek, aby bylo možné motocyklisty jednoznačně identifikovat, považujeme z právního pohledu za velký problém,“ tvrdí ministerský náměstek Žák. Jak ale zároveň dodává, s většinou dalších návrhů by v Česku naopak výraznější komplikace být neměly: „Celé doporučení Evropského parlamentu obsahuje přes sto bodů, přičemž Česká republika už má valnou většinu dnes na rozdíl od Evropy aplikovanou. Jde třeba o nulové množství tolerovaného alkoholu.“

Stávající rezoluce europoslanců zatím jen úkoluje členy Evropské komise, aby nápady dál rozpracovali, případně později zavedli do praxe. „Je to politická deklarace, která definuje přesné vize a upřesňuje, jakým způsobem máme při snaze o snížení počtu mrtvých postupovat. Česká republika se ale zatím hlavně řídí nedávno schválenou vlastní Národní strategií bezpečnosti v silničním provozu, která je taky platná do roku 2020,“ uzavírá Jiří Žák.

Vydáno pod