Praha - Šéf VZP Pavel Horák ztrácí kvůli spornému nákupu akcií společnosti IZIP od neznámé švýcarské firmy podporu vlivných členů správní rady VZP, kteří mají pravomoc ho odvolat. Do Horáka se pustil i šéf správní rady VZP a poslanec ODS Marek Šnajdr. Kritizuje ho, že správní radu o nákupu akcií předem neinformoval. Další radní navrhují projekt zdravotních knížek IZIP rovnou zastavit. Sám šéf VZP rezignovat nehodlá, úkol prý splnil a akcie sehnal „za babku“. Veškeré smlouvy jsou navíc plněny - arbitráž proto hrozí maximálně Švýcarsku. Horák to prohlásil v Otázkách Václava Moravce. Podle Horáka chce 49procentní podíl převzít od Švýcarů jedna mezinárodní počítačová firma, jejíž jméno neuvedl. Nové souvislosti podivného nákupu IZIPu přinesou pondělní Reportéři ČT.
Šéf VZP Horák: Akcie IZIPu jsem pořídil „za babku“
Ještě před týdnem byl Horák nedotknutelným šéfem největší zdravotní pojišťovny, která platí skoro dvě třetiny veškeré zdravotní péče. Dnes je ředitelem, od něhož kvůli spornému nákupu akcií firmy IZIP od neznámé švýcarské firmy dávají ruce pryč i nejvlivnější členové správní rady VZP. Čím dál ostřeji ho kritizují, že je o nákupu akcií předem podrobně neinformoval. „Považuji to za velmi nešťastné. Správní rada o tom měla být kompletně informována nikoliv verbálně, ale prostřednictvím písemných materiálů. To nepochybně chyba je,“ podotkl Marek Šnajdr, předseda Správní rady VZP.
Sám šéf VZP se rezignaci brání s tím, že nic špatného neudělal. „Když na vás jdou s mečem, nedám hlavu na špalek, žádnou rezignaci jsem nepodal,“ řekl Horák. Úkol týkající se rychlého nákupu akcií podle svých slov splnil. „Koupil jsem je za milion, tedy za babku,“ podotkl. Řešit by se podle něj mělo spíš, jak rozšířit projekt do unie.
Arbitráž podle Horáka nehrozí
Nákup akcií v sobě podle šéfa VZP nenese žádné riziko arbitráže. „Vždy jsme postupovali podle zákona a plnili smlouvy. Všichni věděli, že se jedná o akcie anonymní, správní rada nemohla být informována,“ řekl Horák. Arbitráž ale podle něj hrozí maximálně Švýcarsku.
Akcie se nyní nacházejí v advokátní úschovně. „Tři měsíce můžeme vše zkoumat. Pak případně prohlásíme - soudruzi, nechte si ty akcie,“ pronesl Horák v OVM. Chtěl prý před správní radu předstoupit až po auditu, se soupisem majetku a dalšími informacemi. Uznal ale, že mohl radu informovat o něco dříve.
Europoslanci za ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký své podíly přenechali neznámé švýcarské společnosti, která tak bude mít na IZIP v budoucnu podstatný vliv. „Měli se akcií zbavit už dávno, proto je kolem toho pořád zle. VZP měla říct jasně, že to chce vlastnit,“ prohlásil Horák. „Byl bych raději, kdyby IZIP patřil nám,“ dal najevo své doporučení.
Horák v rozhovoru pro Českou televizi prozradil, že 49procentní podíl chce převzít od Švýcarů jedna mezinárodní počítačová firma. Její jméno ale zatím Horák tají. „Myslím, že je žádoucí, aby to byl partner, který se pohybuje v byznysu IT, který je schopen ten projekt případně rozšířit v Evropské unii,“ prohlásil Horák.
Jenže ani o možném přeprodeji menšinového balíku akcií počítačové firmě členové správní rady nic nevědí. „Správní rada by o takových věcech měla být informována dříve, než se dostanou do médií, toto je chyba a myslím, že by předseda správní rady Šnajdr měl svolat mimořádnou správní radu,“ řekl člen Správní rady VZP Michal Sojka. Šnajdr ale zatím svolání mimořádného jednání neplánuje. Správní rada VZP by se tak měla sejít podle plánu 24. října, kdy také rozhodne o budoucnosti Horáka.
Pavel Horák, ředitel VZP:
„K ničemu jsme se nezavázali, smlouvy jsou uzavřeny na x let dopředu, to je naše záruka. Smlouvy ale neporušujeme. Rada může chtít akcie vrátit, ale nepomůže si tím. Musí zvážit, kolik nás to stálo a kolik nám to může přinést.“
Náklady na projekt IZIP přesáhly za víc jak deset let částku 1,5 miliardy korun. Peníze nejsou jen na zdravotní knížky, ale hlavně na komunikaci. „Pro lékaře to musí být konformní, vše musí být propojeno s jejich informačními systémy,“ řekl Horák.
Pilotní projekt začal 1. září a má běžet rok. Podle Horáka byly v zahraničí největší problémy s tím, aby projekt začali používat lékaři. Nakonec se ale díky němu ušetří miliardy.