Podle šéfa pořádkové policie očekává majorita od policie rychlý a tvrdý zásah proti těm, kteří porušují právo. Romská menšina chce zase oprávněně uchránit před nadávkami, výhrůžkami a útoky. Podle něj však současná „blbá nálada“ vede ke snaze hledat viníka, Romové se tak stávají terčem takových úvah. Policie však prý nemá kapacitu řešit atmosféru napětí, jejím úkolem je hlavně represe. Měla by však prý vytvořit takové podmínky, aby se lidé cítili v bezpečí.
O vyhrocené situaci mezi Romy a většinovou společností mluvil romský aktivista Julius Lévay z Opavy. Podle něj se o špatné situaci Romů stále řeční, ale nic se neděje. „80 procent lidí v tomto státě Romy nesnáší, nechce s nimi žít. Na toto téma bych rád slyšel odpověď,“ řekl. Zkritizoval porevoluční vlády, které rodinám daly štědré sociální dávky, takže rodiče nemuseli pracovat. Vznikla tak podle něj ztracená generace lidí, kteří si nikdy nezvykli pracovat. Připomněl zároveň těžkou situaci Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách. „Tam jsou děti s nafouklými bříšky,“ řekl.
Naopak brněnský romský podnikatel Milan Ščuka mluvil o tom, že za část svých dnešních potíží si Romové mohou sami. Apeloval na romské aktivisty a reprezentaci, aby se snažili stereotypní pohled na Romy změnit a ukázat většinové společnosti tradiční romské hodnoty. „Rozvíjejme náš jazyk, naše tradice, ke kterým především patří rodina, rodová soudržnost, smysl pro čest a spravedlnost, ale také trest, úcta ke stáří, láskyplná péče o děti, vzájemná solidarita bez ohledu na sociální postavení,“ vyjmenoval.
