Praha – V současné době je v českých věznicích nejvíce kriminálníků – přes 23 tisíc. Vězeňské službě ale docházejí peníze a tvrdí, že když okamžitě nedostane 148 milionů korun, věznice zkolabují. První vězni už požadují statisícové odškodnění za pobyt v přeplněných celách. Na vězních se šetří už od minulého roku, někteří z nich se mohou osprchovat jen jednou týdně, omezen je také přístup k teplé vodě.
Podmínky v českých věznicích? Sprcha jednou týdně
Lidi, kteří se provinili proti zákonům, kradli, podváděli, řídili opilí nebo vraždili, soudy poslaly do věznice. Za mřížemi si mají odpykat trest a pokud možno se napravit. Takových lidí je teď 23 159. „To číslo 23 tisíc je historicky nejvyšší, je ale nutno říct, že historicky nejvyšší je i číslo počtu vězněných osob na 100 tisíc obyvatel,“ řekl místopředseda Českého helsinského výboru František Valeš.
Některé věznice překračují svoji kapacitu skoro o 40 procent. To znamená, že v celách musely přibýt postele nebo se kulturní místnosti přestavěly na ložnice. Jeden z bývalých vězňů strávil tři a půl roku za daňové podvody v několika věznicích. Po propuštění se přihlásil do občanského sdružení, které pomáhá vězňům. Právě přeplněnost podle něj teď dělá největší problémy. „Každý nový odsouzený, který přijde k vám na pokoj nebo na vaši celu, odebere metry z vašeho soukromého prostoru,“ podotkl bývalý vězeň.
Kvůli přeplněným celám začínají první nespokojení vězni podávat žaloby
Jeden z bývalých odsouzených si odpykal polovinu z desetiletého trestu za daňové úniky. Po ministerstvu spravedlnosti chce za újmu ve věznicích přes půl milionu korun. Inspiroval ho dva roky starý spor Evropského soudu pro lidská práva, který přiznal odškodnění pro moldavského vězně v Itálii. „Vyjádření vězeňské služby nebo ministerstva spravedlnosti je takové, že nebyl porušován zákon, tudíž je to teď na soudu, aby vyslovil, zda byl, či nebyl porušen zákon,“ prohlásil. V posledních měsících se na ministerstvo spravedlnosti obrátila s žádostí o náhradu nemajetkové újmy za pobyt v nevyhovujících celách asi desítka vězňů.
Vězení
V listopadu nebude na faktury, tvrdí vězeňská služba
V těsných celách působí jako rozbuška jakákoliv maličkost. Třeba před jedenácti lety stačilo, že vězňům ve Vinařících nechutnalo a nestačilo jídlo, za mříže se příliš snadno dostávaly drogy, a tak se omezil počet balíků. Do nepokojů se zapojilo šest tisíc vězňů. Rok 1999, po kterém přišla vzpoura, má s tím letošním jedno společné - kritickou hranici 23 tisíc vězňů. V dalších číslech už je ale rozdíl. V roce 1999 byl rozpočet 5,2 miliardy korun, ten letošní je o víc než dvě miliardy vyšší, přesto nestačí. Podle vězeňské služby proto, že výrazně vzrostly ceny energií, pohonných hmot nebo mzdy. Nedostatek peněz je údajně tak kritický, že jestli nepřijde okamžitě finanční injekce 148 milionů korun, už v listopadu nebude na faktury. „Nebudeme schopni platit za energie a platit za potravu,“ konstatoval Robert Káčer, mluvčí Vězeňské služby ČR.
Úsporná opatření přitom začala platit už loni. Ruší se aktivity vězňů, na něž se musí kupovat materiál. Sprchování teplou vodou u vězňů, kteří nepracují, probíhá jednou týdně, a to jen ve vymezený čas. Horká voda na zalití kávy nebo čaje se fasuje jen v určenou hodinu. Na hygienických potřebách už se šetřit nedá. Základní balíček na měsíc je jeden toaletní papír a jedno obyčejné mýdlo. „Tou poslední kapkou může být zhoršení těch hygienických podmínek, zhoršení jídla nebo podobně. Každopádně si myslím, že to graduje delší dobu,“ poznamenal bývalý vězeň.
Vězení
Robert Káčer, mluvčí Vězeňské služby ČR:
„Na jídle se ze zákona šetřit nesmí, tudíž nešetří, a pokud jde o sprchování, museli jsme zavést taková úsporná opatření, abychom samozřejmě dodrželi zákon, ale nemůžeme si už dovolit to, co v minulosti.“
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil si nárůst zavřených kriminálníků vysvětluje lepší prací soudů. „Vyřizují ve zvýšeném tempu celou řadu starších trestních kauz, které jsou nyní dokončovány,“ uvedl ministr. Kritici s ním ale nesouhlasí. Soudy podle nich udělují alternativní tresty i lidem, u kterých je jasné, že je poruší. Právě takových jsou podle helsinského výboru ve věznicích tisíce. „Lepší podmínky ve věznicích nejsou ani tak v zájmu samotných vězněných osob, ale jsou především v zájmu společnosti a veřejnosti, protože tam, kde jsou dobré podmínky ve věznicích, potom z věznic vycházejí lidé, u kterých je menší pravděpodobnost, že se ještě někdy dopustí trestných činů,“ dodal Valeš.
Reportáž Kamily Štichové (zdroj: ČT24)