Praha - Ministr kultury Jiří Besser dnes ubezpečil ministra zemědělství Petra Bendla, že připravovaný zákon o církevních restitucích nejde za termín 25. února 1948. Bendl bude nicméně požadovat podrobné vysvětlení diskutovaného paragrafu v návrhu zákona o církevních restitucích. Ministerstvo zemědělství v připomínkovém řízení požádalo o vyškrtnutí bodu, který by podle jeho názoru mohl umožnit vydání například i 20 000 hektarů lesů bývalého Řádu německých rytířů. Podle Bessera jsou obavy z prolomení restitucí za 25. únor 1948 neopodstatněné. Jeho úřad ale prý zváží vypuštění sporného ustanovení z návrhu zákona.
Besser Bendla ujistil, že církevní restituce neprolomí únor 1948
„Ujistil mě, že se o prolomení nejedná, a já nemám důvod mu nevěřit,“ uvedl Bendl. Ministr bude nicméně chtít podrobné vysvětlení. Návrh zákona připravený na základě vládou a církvemi schválených parametrů má Besser dodat Strakově akademii do konce října.
Sociální demokraté v souvislosti s výkladem diskutovaného paragrafu požádali předsedu vlády Petra Nečase (ODS), aby jednoznačně vyloučil, že zákon povede k prolomení restituční hranice dané 25. únorem roku 1948. „Pokud by se tyto skutečnosti potvrdily, může chystané narovnání s církvemi rozpoutat nové kolo restitučních sporů, které by mohly zpětně zasáhnout do majetkových poměrů tak, jak se vytvářely ještě před 25. únorem 1948. Takový vývoj by ČSSD pokládala za velmi nebezpečný a nepřijatelný,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Nárok na navrácení majetku by podle připomínky ministerstva zemědělství mohli mít i ti, kterým byl zabaven už před rokem 1948, a do vlastnictví státu se dostal například na základě takzvaných Benešových dekretů. „Typicky jde například o majetek bývalého Řádu německých rytířů, který přešel do vlastnictví státu jako konfiskát majetku Německé říše,“ stojí v připomínce ministerstva.
Návrh na vyrovnání s církvemi počítá kromě finanční kompenzace i s tím, že církve dostanou 56 procent majetku zabaveného za minulého režimu. Přechodné období odstřihnutí církví od státního rozpočtu má začít v roce 2013 a trvat 17 let. S návrhem nesouhlasí vedle opoziční ČSSD ani KSČM.
Řád německých rytířů nepřišel o majetky v podobě rozsáhlých polností, dalších pozemků a hradu Bouzov na základě Benešových dekretů, ale už před druhou světovou válkou, kdy mu je zabavili nacisté. Po válce majetek zabral na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství stát, řád se ale začal o majetek soudit. Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.
Podle diskutované části připravovaného zákona by stát měl vydat věc, která byla součástí původního majetku církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku mimo jiné „nedokončení řízení o nároku nebo neuspokojení nároku“ podle Benešových dekretů, zákona o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody z roku 1946 nebo podle „obdobných právních předpisů“.
Církev
ČSSD předložila návrh zákona o referendu - kvůli restitucím
ČSSD dnes opět předložila ve sněmovně návrh zákona o obecném referendu. Podle šéfa strany Bohuslava Sobotky by návrh měl v první řadě umožnit občanům, aby se vyjádřili k vládnímu záměru na vyrovnání s církvemi. Podle něj jde o jeden z největších majetkových a finančních přesunů v zemi po roce 1989. Za druhé je podle ČSSD otázka, zda se někomu poskytnou restituce ve vládou navrhovaném rozsahu či ne otázkou výsostně politickou. Třetí důvod pak spočívá v tom, že narovnání s církvemi počítá i s finančními splátkami. „Ty budou muset platit daňoví poplatníci v příštích 20 až 30 letech. Budou to platit lidé, kteří v době komunistického režimu byli dětmi, nebo se dokonce narodili po jeho pádu,“ vysvětlil postoj ČSSD předseda strany.
Podle návrhu ČSSD by mohlo být referendum vypsáno k zásadním věcem vnitřní či zahraniční politiky, občané by se v něm mohli vyjadřovat k návrhům zákonů a také vyslovovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv. Vláda by referendum musela vypsat na základě petiční akce 200 000 občanů nebo poté, co by jej podpořilo 80 poslanců nebo 33 senátorů.