Statistiky varují: V listopadu umírá na silnicích nejvíc lidí

Praha - Pro řidiče přichází kritický měsíc, listopad totiž dlouhodobě patří podle počtu mrtvých při dopravních nehodách k těm úplně nejhorším v roce. Paradoxně je navíc mrtvých více, když je počasí mírnější a ještě nesněží ani výrazně nemrzne. Podobnou předpověď meteorologové očekávají taky pro začátek letošního předposledního měsíce v roce, nabádají proto řidiče k maximální opatrnosti.

„Pokud začne sněžit a na silnicích je souvislá vrstva sněhu, tak je samozřejmě více dopravních nehod, ale s menšími následky. Mnohem horší tak je, když je zima mírnější, pravidelně pak zaznamenáváme méně nehod, ale následky bývají ve více případech tragické,“ potvrzuje listopadovou rovnici ze silnic ředitel dopravní policie Leoš Tržil.

Čísla mu dávají za pravdu: nejhorší bilanci vyšetřovatelé havárií evidují v těch letech, kdy je listopad bez sněhu i bez námrazy. Například v roce 2008 zemřelo 111 lidí a bez jednoho úmrtí úplně stejně tragický byl rok 2005, naopak loni a předloni statistici pamatují nejlepší předposlední měsíc roku s 86, respektive 65 mrtvými. Přesto i takové číslo je ve srovnání například s následujícím prosincem velmi tragické – loni totiž například poslední měsíc roku pohřbil na silnicích v uvozovkách jen čtyřicet lidí.

Reportáž Luboše Rosího (zdroj: ČT24)

V čem je tedy riziko listopadových silnic? Podle expertů především v podcenění podmínek ze strany řidičů: „V tomto období, kdy začínají mlhy a je špatná viditelnost, je dobré nejenom vidět na silnici, ale i být viděn,“ zdůrazňuje známé pravidlo ministrův zmocněnec pro bezpečnost silničního provozu Karel Loprais. Dále dodává: „Málokdo z řidičů si uvědomuje, že špatnou viditelnost způsobuje nejenom horší počasí, tedy například podzimní mlhy. Velkou roli hrají taky nečistoty na autě, ať už na světlometech nebo třeba na předním skle. Samostatnou kapitolou pak je stav vozidla při teplotách kolem nuly, často potkáte spoustu řidičů, kteří před vyjetím ani auto pořádně od námrazy neočistí.“

Podle šéfa dopravních hlídek pak je největším problémem brzký příchod tmy v podvečerních hodinách a naopak pozdní rozednívání. „Dochází k prodlužování snížené viditelnosti, ať už tmy nebo šera. To se samozřejmě při těžkých nehodách sčítá se zhoršenými klimatickými podmínkami, jako jsou déšť, mrholení, mlha a lokálně vznikající námrazy,“ popisuje Leoš Tržil.

Statistiky sice přesně neříkají, kolik řidičů umírá poté, co například v mlze pozdě uvidí překážku či protijedoucí vůz – problém ale nepřímo potvrzuje dlouhodobě nejčastější listopadová příčina, vyplývající ze statistik. Tou je právě nepřizpůsobení stavu vozovky. Do ní počítají vyšetřovatelé taky všechny havárie, ke kterým dojde nečekaně, například v zatáčkách, v klesání nebo naopak na kluzkém povrchu.

„Problémem jsou taky špatné silnice, nejčastěji jde samozřejmě o komunikace druhých a třetích tříd. Na nich často chybí vodorovné značení, zvlášť středové čáry. A to může mít výrazný vliv právě v mlze, protože se řidiči hůře orientují,“ poukazuje na problém ředitel dopravní policie. Jindy je naopak příčina nehody mnohem triviálnější – lehkomyslnost řidičů. „Co úplně nechápu, je to, že řidiči často při snížené viditelnosti nepoužívají mlhová světla. To je hazard,“ uzavírá Karel Loprais.

Vydáno pod