Praha - Maximální ceny, které je možné platit za sociální služby, by se mohly od příštího roku zvednout. Jejich zvýšení navrhuje ministerstvo práce. Nejvyšší možná částka za stravu by mohla růst o desetikorunu, za pobyt pak o 20 korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by potřební mohli za pobyt a stravu v některém ze zařízení měsíčně zaplatit až o 930 korun víc. Maximální částka za služby by tak činila 11 160 korun. Návrh vyhlášky, která maximální ceny upravuje, zveřejnila na svých stránkách vláda. Rada postižených záměr kritizuje.
Sociální služby od ledna zřejmě podraží
Ministerstvo svůj návrh zdůvodnilo tím, že maximální ceny se neměnily od ledna 2008, náklady na opatrování se ale zvýšily. Vedení resortu podotklo, že rostly i penze. Průměrný důchod se od té doby zvedl celkem o 1 530 korun. Od ledna příštího roku by se k němu mělo přidat 174 korun.
Vyhláška počítá s tím, že by se za celodenní stravování mělo hradit nejvýš 160 místo nynějších 150 korun. Postižený či senior by měl dostat minimálně tři hlavní jídla. Ubytování by mohlo stát o dvacetikorunu denně víc. V ústavech pro postižené či v domovech pro seniory by se tak platilo až 200 korun za den. Vyprání kilogramu prádla by mohlo vyjít na 60 místo 50 korun.
Dovoz jídla by mohl místo 20 korun být za 25 korun. Za pořízení týdenního nákupu či nákupu oblečení a vybavení do domácnosti by člověk dal 110 korun místo nynější stokoruny. Za hodinu péče by se mohlo nově platit až 120 korun.
Dvě třetiny důchodců nemá průměrnou penzi
Se zvýšením maximálních cen nesouhlasí Národní rada osob se zdravotním postižením. I když statistiky takové zvýšení penzí ukazují, podle šéfa rady Václava Krásy je skutečnost jiná. Zhruba dvě třetiny seniorů totiž mají nižší než průměrnou penzi, takže si v posledních letech přilepšili méně. Od roku 2006 nerostl příspěvek na péči, dodal šéf rady.
„Platby v ústavech a za sociální služby se zvedají zhruba o deset procent, ale důchody se valorizují jen o 1,7 procenta. Ti důchodci, kteří budou odebírat sociální služby, vlastně nemají na jejich úhradu. Jejich důchod neodpovídá výdajům, které oni musí zaplatit,“ upozornil Krása. I když by lidem mělo zůstat 15 procent jejich příjmu, podle šéfa rady jim většinou nezbude po uhrazení všech nákladů, léků a dalších nutností už nyní nic.