Vítězové zakázek ať obnaží své vlastníky, žádá Senát

Praha - Vítězové výběrových řízení o veřejnou zakázku by měli mít povinnost rozkrýt svou vlastnickou strukturu, míní horní parlamentní komora. Měli by zadavateli zakázky předložit soupis případných anonymních akcionářů, tichých společníků nebo osob, které se podílejí na zisku společnosti, aniž by v ní figurovaly. Senát především díky hlasům levice vrátil s těmito úpravami novelu o veřejných zakázkách sněmovně, byť s tím ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) nesouhlasil.

„Pro mě je ten návrh administrativně náročný, špatně prokazatelný a zkomplikuje život normálním firmám,“ varoval ministr. „Samozřejmě, že určitá administrativní zátěž to je, ale všichni víme, že řetězení subdodavatelů se často zneužívá,“ reagoval pro ČT na ministrova slova senátor ČSSD Jiří Dientsbier. Pro vrácení novely s úpravami spolu s levicí hlasovala i polovina přítomných senátorů z klubů KDU-ČSL a vládní TOP 09 a STAN; proti byli hlavně občanští demokraté.

Senát v souvislosti s novou povinností vítězů řízení o zakázku navrhl zrušit pasáž, podle níž by všichni účastníci řízení, pokud jsou akciovými společnostmi, museli předložit seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje deset procent základního kapitálu firmy. Místo toho by uchazeči měli předložit seznam subdodavatelů včetně náplně jejich činnosti ve vztahu k zakázce v případech, pokud by jejich podíl na zakázce měl hodnotu vyšší než půl milionu korun.

Horní komora navrhla také stanovit, že uchazeč bude moci informace k nabídce, které podléhají obchodnímu tajemství, uvést ve zvláštní příloze. Do novely doplnila také změnu zákona o svobodném přístupu k informacím s výčtem údajů, které by měl zadavatel zakázky zveřejnit. Má mezi ně patřit například předpokládaná hodnota zakázky, nabídnuté ceny jednotlivými uchazeči a výsledek výpočtu ekonomické výhodnosti a informace o vybraném dodavateli.

Ministerstvo kultury a odbor památkové péče pražského magistrátu by měly podle Senátu přehodnotit svou roli v rozhodování o zásahu do pražské památkové rezervace v souladu s odpovídající legislativou. Zákonodárci žádají oba úřady v souvislosti s hrozící demolicí domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, kterou ministerstvo i památkový odbor umožnily. Obě instituce by měly podle doporučení Senátu také „respektovat veřejný zájem před utilitárními zájmy soukromých podnikatelských subjektů“. Horní parlamentní komoru čeká ještě projednání zákona o veřejných zakázkách.

Historik architektury a člen Klubu za starou Prahu Rostislav Švácha tvrdí, že dům, který má být zbořen, je dílem významných architektů, a navíc má prvky novoklasicismu spojeného s kubismem, čímž je jedinečný. „Dům na Václavském náměstí je dílo významných architektů a už v tom je hodnota,“ řekl Švácha. Tým tvůrců vedl významný architekt Bohumil Kozák.

Vedoucí magistrátního oddělení podpory památkové péče Milan Sýkora zdůraznil, že úřad dodržel při posuzování domu a nového projektu všechny nezbytné náležitosti. Dům podle Sýkory není památkově chráněný. Sýkora podotkl, že domů tohoto typu, které jsou památkově významné, a přesto památkou nejsou, je v Praze velké množství. „Odbor památkové péče magistrátu si počínal maximálně zodpovědně,“ uvedl Sýkora.

Senát v návaznosti na případ demolice rozhodl, že ministerstvo kultury nerespektovalo účel zákona, tedy pečovat o kulturní památky a o jejich zachování. Neplnilo ustanovení zákona o státní památkové péči, podle něhož „stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelného bohatství lidu“, uvedl předseda senátního kulturního výboru Jaromír Jermář (ČSSD).