Ministerstvo nevyřídilo žádnou žádost o status odbojáře

Praha – Na ministerstvo obrany dorazilo 1 700 žádostí o status protikomunistického odbojáře. 17. listopadu totiž začal platit zákon o třetím odboji. Ministerstvo zatím nevyřídilo ani jednu žádost s argumentem, že je to pracné a časově náročné. Dotyčné vyzývá k trpělivosti. Mnozí se ale obávají, že se odškodnění nedožijí.

Například Zdeněk Janík patří k nejstarší generaci politických vězňů. Za rozšiřování letáků seděl hned dvakrát. Zákon o třetím odboji považuje alespoň za nějaké zadostiučinění, které ale přichází pozdě. „Už od toho moc nečekám,“ řekl ČT Janík. Průtahy považují někteří z žadatelů za zbytečné. „Tam byl požadavek, ověřený rozsudek, ten jsem poslal, ale ministerstvo mi oznámilo, že bude rozsudek znovu ověřovat, stejně tak občanský průkaz,“ uvedl místopředseda Konfederace politických vězňů Zdeněk Kovařík. Ministerstvo se brání tím, že podklady jsou často nedůvěryhodné a nedostatečné a informace je pak třeba dohledávat v archivech – což vyžaduje čas. Podle ministerstva by první žádosti měly být vyřízeny na začátku příštího roku.

Uchazečům o status odbojáře vadí i další věc – zákon je dělí na dvě kategorie, podle toho, zda bojovali se zbraní v ruce. Ti „obyčejní“  budou mít nárok na odznak, stotisícový příspěvek a dorovnání důchodů. Druzí k tomu dostanou i status válečného veterána, což znamená řadu výhod navíc – pečovatelský dům, sociální služby, příspěvky na důchod i na lázně. „Ten, kdo rozdával letáky, byl odporář, a ten kdo něco dělal, byl odbojář – tak tohleto rozlišení jsme my jako konfederace nikdy nechtěli,“ zlobí se Kovařík. „Bylo složité najít nějaká objektivní měřítka, my jsme se o to pokusili podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí,“ uvedl senátor Jiří Liška.

Velký zájem se dá očekávat o největší výhodu veteránů, speciální pečovatelské domy. Ve vojenských nemocnicích je zatím pro ně 38 míst. V pondělí se otevírá ve Střešovicích další penzion. Jestli bude jeho kapacita stačit, ukáže příští rok, kdy se očekává největší nápor žádostí. 

Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)