Praha – Má-li stát a národ přežít, tak potřebuje jednoduché, jasné, výstižné symboly. Odchod Václava Havla je v tomto smyslu srovnatelný s odkazem prezidenta Masaryka, komentuje Alexandr Vondra, ministr obrany za ODS a signatář Charty 77, návrh vlády uzákonit Havlovy zásluhy. „Jestliže Národní shromáždění ve 30. letech přijalo jednoduchý deklaratorní zákon 'Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát', tak si myslím, že věta 'Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii' je výstižná,“ vysvětluje Vondra.
Havlovy zásluhy: Symbol odkazuje nad sebe
S tím souhlasí i František Bublan, poslanec ČSSD a signatář Charty 77. Ten doplňuje, že nejde o zákon, kterým bychom se chtěli Havlovi zavděčit. „Je to zákon pro nás, abychom si uvědomili, co pro nás znamenal, a abychom jeho myšlenky nesli dál. Není to jen symbolika, má to hlubší význam,“ dodává.
„Dny strašně důležité pro náš národ“
„Myslím, že tyhle dny jsou strašně důležité pro náš národ. Jakým způsobem se vztáhneme k památce Václava Havla?“ ptal se filosof a teolog Tomáš Halík v Interview ČT24. Varuje před tím, aby se z piety nestal kýč, aby se z Havla nestala pouze ikona minulosti.
Halíka samého především zaujala spontánní rekce mladých lidí. „Právě pro ně vyvstal Havel jako velká symbol toho, po čem všichni toužíme,“ komentuje to Halík a vysvětluje: „Symbol je to, co nějakým způsobem odkazuje nad sebe a za sebe. To není jen jedna z historických postav. Je to člověk, skrze kterého promlouvá něco, co má trvalou hodnotu.“
„Měl v sobě sílu pochybovat o sobě - a ono ho to neoslabovalo. Právě to, že si stále tak trýznivě kladl otázku, jestli to, co dělá, je skutečně správné, dávalo jeho životnímu svědectví zvláštní pravdivost,“ uvedl Tomáš Halík.
Svatořečení? Normální člověk?
„Moderní sekulární státy nemají to, co měla minulost, totiž svatořečení, povýšení mimo náš lidský rozměr osoby do stavu uznávání,“ myslí si Marek Benda, poslanec ODS a syn disidenta Václava Bendy. Proto se vyzdvižení osobnosti činí zákonnou normou. Pokud tak naši předci učinili u prezidenta Masaryka, pak Havlův odkaz si zasluhuje totéž, soudí Benda.
„Byl to normální člověk a v tom byla jeho největší velikost,“ popisuje prezidenta Havla Michael Žantovský, velvyslanec ČR ve Velké Británii.
Také dobu, kdy Havel zemřel, chápe František Bublan jako určitý symbol. „Prožíváme hodnotovou a morální krizi a asi to přišlo v pravou chvíli, abychom si uvědomili hodnoty, které hlásal, a vrátili se k tomu.“ Proto pozitivně vnímá současný veliký zájem o Havlovy knihy. „Doufám, že za týden nezapomeneme a nepůjdeme zas ve starých šlépějích,“ uvedl Bublan.
Václav Havel mluví teď
Potřebu zákona o Havlových zásluhách nevidí například biskup Václav Malý. „Každý z nás má možnost se k jeho postojům a myšlenkám vrátit. Václav Havel mluví teď, to není jenom vzpomínka na zemřelého člověka,“ připomíná.
„Byl to člověk, který se snažil vnést kulturu do politiky, který nechápal politiku jenom jako boj o moc a soutěž, ale především jako starost o obecné blaho,“ zdůrazňuje biskup Malý. Podle něj Havel rozuměl politice jako prostoru, kde se má vytvářet solidarita mezi různými společenskými vrstvami.
Pro Pavla Rychetského, předsedu Ústavního soudu a signatáře Charty 77, byl Havel především symbolem mravnosti. „Na Václava Havla bylo v obecné etické rovině spolehnutí. Věděl jsem, že nezklame, že i v těch nejhorších okamžicích zvedne hlas.“
Letiště Václava Havla
„Nemyslím si, že je zapotřebí zákon,“ říká k vládnímu návrhu disidentka a advokátka Hana Marvanová. Pokud ale bude zákon přijat, pak bude vyjádřením úcty, uvažuje. „Píšeme v tuto chvíli historii, dáváme tomu určitý význam,“ vysvětluje Marvanová s tím, že by určitě podporovala, aby se letiště v pražské Ruzyni přejmenovalo na letiště Václava Havla.
Přejmenovat pražské letiště Ruzyně na letiště Václava Havla navrhuje režisér a producent Fero Fenič. Argumentuje tím, že letiště v jiných zemích se také jmenují po významných státnících.
Pravda, láska a svoboda jako osobní výzva
Václav Havel byl často napadán pro svůj idealismus a jeho příznivci bývají dodnes vysmíváni jako naivní „pravdoláskaři“.
Hosté dnešního Hyde parku se však shodují, že „Pravdu“ a „Lásku“ je třeba vnímat nikoliv jako popis reality, ale jako osobní výzvu pro každého člověka. „Žádný velký ideál není plně naplnitelný. Záleží na každém z nás, jak se bude chovat,“ říká k tomu spisovatel Ivan Klíma.
„Láska a pravda jsou ideje - ne něco, co je, ale něco, co má být,“ vysvětluje skladatel Michal Horáček. „Jestliže budeme všichni vyznávat, že láska a pravda jsou hodnoty, podle kterých určujeme svůj život, pak budou vítězit,“ dodává.
„Já bych přidal ještě jednu ideu a to je svoboda,“ rozvádí myšlenku Pavel Hnát, ekonom z katedry světové ekonomiky VŠE. Svoboda podle něj zvítězila, jenže je třeba přijmout, že s sebou přinesla i zodpovědnost a nejistotu. „Nevíme, co je ideální stav, musíme se svobodně rozhodovat, a to možná některé lidi tíží víc, než si dovedli představit,“ říká Pavel Hnát.
GALERIE
videogallery_187814