Praha – Rok 2011 se většině Čechů zapíše do paměti jako ten, kdy zemřel prezident Václav Havel. Národ zasáhla i tragická smrt tří českých hokejistů a vražda devítileté Aničky Janatkové. Událostí, o kterých mluvilo celé Česko, ale bylo mnohem víc. Studenti například poprvé skládali státní maturity. Sever republiky trápily sociální nepokoje a klid nebyl ani ve vládě premiéra Petra Nečase, kde se za poslední rok změnilo hned šest ministrů. Vláda ale slavila i úspěch, když po obstrukčním maratonu ve sněmovně prosadila několik důležitých reforem.
Rok 2011: Sociální nepokoje, maturity a zase ta korupce
Klidné vody nového roku rozbouřil hned na začátku ledna článek Mladé fronty Dnes, že několika lidem blízkým ČSSD a exministru vnitra Stanislavu Grossovi před 11 lety zřejmě přistály na účtech miliony korun související s privatizací Mostecké uhelné. Švýcarská prokuratura pak v říjnu obvinila z praní špinavých peněz sedm lidí.
Lidi ale zajímalo především české zdravotnictví, kterému kvůli stávce lékařů „Děkujeme, odcházíme“ hrozil kolaps. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ale nakonec v únoru s odboráři podepsal memorandum o zvýšení platů a doktoři se vrátili zpět do práce. Od března si měsíčně polepšili o 5 000 až 8 000 korun, do dvou let se pak mají dočkat 1,5 až trojnásobku průměrného platu v zemi. Už v listopadu ale lékaři vyšli do ulic znovu, tentokrát s kampaní "Zůstáváme, splňte sliby„. Vadí jim, že od ledna 2012 nedostanou přidáno slíbených 10 procent, ale jen 6,25 procenta. Odbory navíc varovaly, že v roce 2012 by mohla přijít ještě větší protestní akce než “Děkujeme, odcházíme".
Hlavy padaly v ČEZu i v Sazce
Na začátku roku se dostal do finančních potíží hlavní hráč na poli loterií v Česku. Podnikatel Radovan Vítek podal na Sazku insolvenční návrh. Generální ředitel Aleš Hušák byl v srpnu odvolán, Sazka skončila v konkurzu a v září byla prodána finančním skupinám PPF a KKCG za 3,81 miliardy korun.
Vedle Sazky ale v září zaplnily stránky téměř všech deníků i zprávy o rezignaci generálního ředitele energetické společnosti ČEZ Martina Romana. Jeho odchod vyvolal vlnu spekulací a na povrch začaly postupně vyplouvat i podezřelé okolnosti kolem převodu plzeňské Škody.
Celý národ zasáhla zpráva o vraždě devítileté Aničky
V březnu zase žila média vpádem Vojenské policie do budovy České televize. Maskovaní vojáci pátrali v kanceláři reportéra Karla Rožánka po spisu, který se vztahoval ke kauze bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka. Znovu se o České televizi mluvilo v srpnu, kdy generální ředitel Jiří Janeček složil funkci. V září byl místo něj zvolen bývalý generální ředitel TV Nova Petr Dvořák.
Celý národ ale zasáhla především zpráva o nálezu těla devítileté Aničky Janatkové, po které od konce října marně pátrala policie. Kriminalisté v březnu potvrdili, že ostatky nalezené v pražské Troji patří pohřešované dívce. Muž obviněný z její vraždy zemřel 23. března na zranění, která si způsobil při pokusu o sebevraždu v policejní cele. Další tragická zpráva přišla v září. Při leteckém neštěstí u Jaroslavle zemřela trojice reprezentantů a mistrů světa v hokeji: Karel Rachůnek, Jan Marek a Josef Vašíček. Na Staroměstské náměstí se s hokejisty přišly naposledy rozloučit tisíce lidí.
Konec Vesecké a Rampuly
Představitelé justice v čele s bývalou nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou letos vyhráli spor známý jako kauza justiční mafie. Vesecká ale na konci února opustila justici úplně, když se vzdala i funkce řadové státní zástupkyně, kterou po svém odchodu z křesla nejvyšší státní zástupkyně zastávala. Odůvodnila to působením Jiřího Pospíšila ve funkci ministra spravedlnosti. Právě ministr Pospíšil letos udělal mezi státními zástupci další rošádu, když odvolal pražského vrchního zástupce Vlastimila Rampulu.
Po deseti letech proběhlo v České republice opět sčítání lidu, domů a bytů. Novinkou byla možnost vyplnit formuláře přes internet, poprvé se také zjišťovalo, kde lidé skutečně bydlí, bez ohledu na oficiálně hlášené místo trvalého bydliště. Novou kolonku získalo ve formuláři i registrované partnerství. Výsledky sčítání pak ukázaly ve společnosti nové trendy. Sice tak stoupl například počet vysokoškoláků, o čtvrtinu ale přibylo i těch, kteří nemají vzdělání vůbec žádné. Potvrdilo se i to, že česká společnost stárne a téměř polovina dospělých žije jako takzvaní singles. Novinkou byl velký počet lidí, kteří vyznávají morální hodnoty rytířů Jedi z filmové ságy Hvězdných válek.
Studenti skládali státní maturitu připravovanou 14 let
O rozruch se celý rok staral i ministr školství Josef Dobeš (VV). Nejprve jmenoval kontroverzního Ladislava Bátoru svým poradcem. V květnu pak na středních školách proběhly první ostré státní maturity, u kterých propadlo 19,5 procenta studentů a každý desátý nebyl k maturitě připuštěn. I přes hladký průběh se na maturity snesla ihned vlna kritiky. Studenti a někteří ředitelé škol byli nespokojení se zadáním testů a ministrovi napsali otevřený dopis, pod kterým bylo několik tisíc podpisů. Negativní reakci vyvolala i zpráva o tom, že by chystané plošné testy v 5. a 9. třídách mohly děti předem rozdělovat na budoucí studenty a učně. Dobeš to sice později popřel, kritika ale neustala ani na konci roku, kdy dokonce učitelé stávkovali kvůli změnám v platových tarifech. Tlak nakonec neustál ani Bátora, který začátkem prosince ministerstvo školství definitivně opustil.
Šluknovský „hrdina“ Kohout skončil ve vězení za podvod
Brutální útok v baru v Novém Boru odstartoval 7. srpna vlnu protestů proti nepřizpůsobivým obyvatelům, které zasáhly především Šluknovsko. Místní si stěžovali hlavně na rostoucí kriminalitu, kterou přičítali nově přistěhovaným Romům. Na severu Čech proběhlo několik demonstrací, některé přerostly i v násilnosti. S jejich organizací pomáhal podvodník Lukáš Kohout, který byl pro řadu místních dokonce hrdinou. Sám byl ale na podzim odsouzen za podvod a nyní si trest odpykává ve vězení. Rostoucí problémy nakonec musela řešit vláda, která na sever poslala i těžkooděnce. Policejní jednotky, které ve Šluknovském výběžku stále dohlížejí na pořádek, zůstanou nasazeny v terénu až do poloviny příštího roku.
Vláda prošla v letošním roce několika krizemi, navzdory mnohdy silným mediálním výrokům jednotlivých koaličních představitelů ale koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) drží stále pohromadě. Nejhlubší krizi zažil kabinet poté, co poslanci VV Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí řekli, že dostávají od lidí kolem Víta Bárty peníze za loajalitu. Kočí navíc později oznámila, že našla ve svém bytě odposlouchávací zařízení. Spolu se Škárkou pak byli oba v dubnu z VV vyloučeni, v červenci sněmovna vydala Bártu i Škárku k trestnímu stíhání. O případném Bártově postavení před soud nyní rozhoduje státní zástupce.
Navzdory koaličním přestřelkám se ale vládě letos podařilo prosadit zásadní reformy. V listopadu poslanci po několikadenním obstrukčním maratonu ze strany opoziční ČSSD přehlasovali Senát a schválili důchodovou, sociální i zdravotnickou reformu, která mimo jiné nově zavádí připlácení za nadstandard nebo zvyšuje poplatek za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den.
Proti reformám demonstrovaly tisíce lidí
Proti chystaným reformám penzijního a zdravotního systému ale už v květnu v Praze demonstrovalo přes 40 000 lidí. O měsíc později zastavila stávka odborů v zemi na celý den vlaky, v Praze (poprvé v historii) nejelo metro, ve městech omezila provoz hromadná doprava. Nespokojení byli i ekologičtí aktivisté, kteří se během prázdnin na území Národního parku Šumava snažili zabránit dřevorubcům v kácení stromů zasažených kůrovcem.
Tatrovky, Pandury a opencard
Přední stránky všech novin celý rok opět plnily korupční skandály, řada z nich přitom měla společný jmenovatel na ministerstvu obrany. Státní zastupitelství v Českých Budějovicích hned v únoru obžalovalo 54 lidí kvůli podezření z manipulací především se stavebními zakázkami. Exministr obrany Martin Barták a majitel firmy MPI Group Michal Smrž byli podle neoficiálních informací v souvislosti s armádní zakázkou na nákup tatrovek obviněni z pokusu o podvod a přijímání úplatků. Další podezřelou armádní zakázkou byl nákup Pandurů. Bývalý zaměstnanec firmy Steyr podle Práva vypověděl, že Marek Dalík, tehdejší blízký spolupracovník premiéra Mirka Topolánka, v roce 2007 požadoval 18 milionů eur (asi půl miliardy korun) za to, že česká vláda bude pokračovat v projektu nákupu obrněných vozů.
Pokračuje i vyšetřování kauzy kolem pražské opencard. Protikorupční policie už obvinila pět úředníků z magistrátu. Na podzim navíc vyplula na světlo další problematická zakázka pražského dopravního podniku. Ukázalo se, že část z desítek milionů korun, které platí za výrobu jízdenek, končí na Panenských ostrovech. Kvůli podezření z korupce byl na Vánoce ve vazbě i ředitel pražské městské policie Vladimír Kotrouš a také dva bývalí manažeři a někdejší právník Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Nejen v Praze se na podzim mluvilo i o lékaři a spolumajiteli modřanské kliniky Jaroslavu Bartákovi, který čelí obvinění ze sedmi trestných činů v souvislosti se sexuálním napadáním svých asistentek. Rušno bylo i na samotném pražském magistrátu, kde se ODS a ČSSD po roce vládnutí domluvily na ukončení spolupráce. Jen o den později primátor Bohuslav Svoboda (ODS) obešel část svých spolustraníků a dohodl se na spolupráci s TOP 09. Z magistrátu pak odešla řada vlivných úředníků spojených s bývalým vedením.
Rok 2011 se ale navždy zapíše lidem do paměti jako ten, kdy odešel bojovník za svobodu a symbol sametové revoluce Václav Havel. Na pohřeb do Chrámu svatého Víta přijelo 15 hlav států, jeho úmrtí plnilo několik dní přední stránky světových deníků. Desetitisíce lidí po celém Česku zapalovaly na náměstích svíčky a nosily květiny. Česko také poprvé od roku 2001 drželo státní smutek. Pětasedmdesátiletý Havel zemřel v neděli 18. prosince na své chalupě v Hrádečku na Trutnovsku.