Praha – Skupina poslanců předložila do sněmovny novelu, která umožní využívat konopí k léčebným účelům. Konopí budou dodávat do lékáren licencovaní výrobci a pěstitelé, bude na lékařský předpis. Nejde o legalizaci marihuany, zdůraznil dnes před novináři jeden z předkladatelů Pavel Bém (ODS). Předlohu podepsali zákonodárci ze všech sněmovních stran.
Poslanci vykročili na cestu léčby konopím
Konopné přípravky se využívají například při léčbě artrózy a revmatismu, pomáhají i epileptikům a lidem trpícím Parkinsonovou nemocí. Některé výzkumy dokonce prokázaly pozitivní vliv konopných látek v léčbě rakoviny. Licence k dovozu a pěstování konopí v tuzemsku bude vydávat Státní ústav pro kontrolu léčiv. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil předpokládá, že jich bude nejvýše deset. Aby nebylo konopí zneužito, bude
vydáváno pacientům výhradně na elektronický recept. Z léčby konopím budou vyňat mladiství lidé a děti.
Pro pacienty by mělo být konopí podle informací z dnešní tiskové konference zdarma, případně za symbolickou cenu. Mělo by se dostat do úhrad zdravotních pojišťoven. K předloze se nejprve musí vyjádřit vláda. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) očekává, že poslanci začnou novelu projednávat na březnové schůzi. Léčba konopím by mohla být legalizována zhruba koncem léta.
GALERIE
videogallery_000162938
„Existuje tady prostě skupina lidí, kterým to pomáhá. Zatím tyto možnosti využívali nelegálně, nebo nějak pokoutně, a my si myslíme, že je-li tady skupina trpících občanů a na druhé straně možnost, jak jim pomoci, tak legislativa tomu má jít naproti,“ řekla dnes ve Studiu ČT24 předsedkyně Poslanecké sněmovny. Podle jejích slov má vzniknout agentura, která by dohlížela na nově vzniklé legální pěstírny a na veškerý odkup produktů, aby se nemohly dostat mimo farmaceutickou sféru.
Děkan 1. lékařské fakulty Tomáš Zima
„Pracovní skupina, kdy bylo více než dvacet odborníků z ministerstva zdravotnictví, spravedlnosti, z národní protidrogové centrály, parlamentního institutu, odborníků z lékařské veřejnosti, vypracovala za tři měsíce zprávu pro paní předsedkyni a pana premiéra, kde jsou už navržené změny zákonů, kterých se to týká. Co je třeba učinit, aby dostála ČR mezinárodních závazků, neb jsme vázáni úmluvou OSN o nešíření drog, je vznik státního orgánu, který bude nad tímto dohlížet…“
Poslanci souhlasí s „protipovodňovou“ změnou hranic s Rakouskem
České hranice s Rakouskem se zřejmě na jižní Moravě drobně pozmění. Počítá s tím vládní návrh ústavního zákona, který má umožnit státu kvůli novým protipovodňovým a vodohospodářským opatřením vyměnit pozemky u Břeclavi a Lanžhotu. Normu dnes v prvním čtení podpořila sněmovna, před dalším schvalováním ji projedná sněmovní zahraniční výbor. Změny hranic si vyžádala výstavba pravobřežní hráze a průkopů na řece Dyji; příslušné stavební a vodohospodářské práce již byly provedeny v devadesátých letech. Změny se vztahují na plochu o celkové rozloze 24 hektarů. Velikost území dotčených změnou hranic je na české i rakouské straně totožná.
Podrobnosti upravuje smlouva, která byla podepsána loni 3. listopadu a kterou dnes sněmovna také postoupila k projednání zahraničnímu výboru. Parlament musí schválit změny smlouvou i ústavním zákonem kvůli tomu, že jde o úpravy státních hranic ČR, připomněl ministr vnitra Jan Kubice.
Vymáhat škodu po úřednících bude zřejmě povinností státu
Zákonodárci z dolní parlamentní komory také podpořili novelu poslanců TOP 09, podle níž by stát měl povinnost vymáhat po úřednících škodu, kterou mu způsobí vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem. Předloha míří do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do ústavně-právního výboru.
V současnosti stát škodu vymáhat může, ale nemusí. „Je obecně známou skutečností, že stát tuto škodu až na výjimky nevymáhá,“ uvádějí autoři v důvodové zprávě. Proto chtějí výslovně stanovit, že takový postup bude povinný. Jde o případy, kdy stát musí lidem újmu způsobenou pochybením úředníka zaplatit.
Na cestě je i změna právní ochrany dětí
Sněmovnou také prošla novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která mění péči o ohrožené děti. Více dětí by podle ní mělo končit v péči profesionálních pěstounů, a ne v ústavech. Pěstouni by měli dostávat vyšší odměnu. Opozice předlohu kritizovala. Nyní míří do sociálního a zdravotnického výboru a do komise pro rodinu.