Brno - Nejvyšší soud (NS) uvedl v novém sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za nezákonnou vazbu činí 500 až 1 500 korun za den. Do současnosti se rozhodování soudů v otázce odškodňování nemajetkové újmy různilo. Většinou bývalo odškodné spíš nižší. Stanovené rozmezí je podle něj orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti případu. Stanovisko NS dopadne na soudní spory, v nichž se lidé zpětně domáhají peněz od státu za neoprávněnou vazbu.
Přiměřené odškodnění za vazbu je 500 až 1 500 korun
Soudy v České republice nebyly podle stanoviska dosud vázány žádnými pravidly ani pevnými limity pro stanovení odškodného. Nejvyšší soud proto vycházel například z rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, z úrovně odškodnění v jednotlivých evropských státech a ze životní úrovně v České republice.
Konkrétní rozmezí prý Nejvyšší soud uvedl proto, aby zamezil „extrémnímu poskytování zcela zjevně neodůvodnitelně nepřiměřeně nízkých, či naopak zcela zjevně nepřiměřeně vysokých odškodnění.“ „V konkrétním případě je třeba posoudit, jak závažně působí držení poškozené osoby ve vazbě z hlediska plynutí času,“ uvedl mluvčí NS Petr Knötig.
Neoprávněná vazba může podle NS působit na uvězněného nejsilněji na začátku, kdy dochází k prvotnímu šoku ze zatčení. „Trvání vazby jen po několik dnů může působit stejně intenzivně jako vazba trvající několik týdnů. Z tohoto důvodu má Nejvyšší soud za to, že první dny vazby by měly být odškodňovány vyšší částkou než dny případně následující,“ popsal Knötig. Krátká vazba jinak bezúhonného člověka může také způsobit větší újmu než delší vazba například u recidivisty.
Reportáž Terezy Kručinské (zdroj: ČT24)
Nejvyšší soud vyjmenoval také řadu okolností, které mají soudy při stanovení odškodného zohlednit. Jde například o životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu s rodinnými příslušníky a dopad do profesního života jedince a jeho společenské cti. Obecně si soudy musejí uvědomit, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady na svobodu pohybu a právo na soukromí, navíc způsobuje stres, nejistotu a úzkost.
Samostatným a odlišným nárokem pak zůstává případná újma na zdraví způsobená protiprávní vazbou. Ministerstvo spravedlnosti si přesné statistiky, kolik konkrétně vyplatilo za neoprávněnou vazbu, nevede. Dohromady i s odškodněním za průtahy v řízení nebo za ušlý výdělek ale jen vloni vyplatilo přes 100 milionů korun.