Praha – Novou pomůcku v boji proti zlodějům kovů na železnici mají majitelé sběren i policisté. Ti jen v loňském roce řešili přes 1 230 krádeží na železnici. Železničářům zloději nejen způsobují milionové škody, ale ohrožují také bezpečnost a plynulost dopravy. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) proto vydala katalog, který má policii pomoci při vyšetřování těchto případů. Kriminalisté v něm najdou soupis a fotografie součástek, které se na železnici používají.
Železničáři bojují proti zlodějům kovů obrazovým katalogem
„Nejčastěji se kradou kabely, vodiče a elektroinstalační materiál,“ doplnil mluvčí policejního prezidia Jan Melša. Železničáři sice mají podle Brázdy zálohy, ale po jejich spotřebování již může být ohrožena doprava. „Největší problém jsou ukradené tlumivky, což jsou zařízení, která zaručují i činnost železničních přejezdů. V případě krádeže pachatel získává maximálně několik set korun za surovou měď, zatímco nám vzniká škoda v řádech desítek tisíc korun. Ale hlavně je tímto ohrožena bezpečnost železničního provozu,“ varuje mluvčí železničářů Pavel Halla.
Sedmdesát čtyři barevných fotografií opatřených jménem součástky a poznámkou o materiálu nyní pomůže kriminalistům především při kontrole sběren surovin. Dozví se například, jak vypadají a k čemu slouží takzvané vrtule, svěrky nebo elektrovodné propojky. „Když tam budeme dohledávat ukradenou součástku, přesně budeme vědět, jak má vypadat. Anebo naopak, pokud budeme katalog podrobně znát, tak policista už při kontrole sběrny pozná, že před sebou nemá běžný odpad odněkud ze stavby,“ pochvaluje si nový materiál Melša.
Škody způsobené krádežemi na železnici
Správa železniční dopravní cesty, která katalog připravila, jde v ocenění jeho potenciálu ještě dál. „My si slibujeme, že katalog zvýší povědomí o drážním majetku. Řeknu příklad: představte si kolemjdoucího, který potká někoho, kdo veze na kárce do sběrny nějaký materiál. Když takový člověk bude schopen poznat, že se jedná o materiál z dráhy, může hned zavolat policii,“ tvrdí Halla.
SŽDC vytiskla 2 000 kusů katalogů. Protože texty i fotografie připravovala sama, jediné náklady tvořil tisk. Za ten údajně zaplatila necelých třicet tisíc korun. S policií pak správa vytipovala přibližně pět set obvodních oddělení, kam bude distribuována zhruba tisícovka výtisků. Další dostanou krajské úřady a později také vytipované sběrny barevných kovů. Právě tam se na neznalost železničních součástek často vymlouvají.
Reportáž Luboše Rosího a Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)
„U nás bohužel není tak přísná praxe jako na Slovensku. Tam stačí, když je při kontrole sběrny zjištěno, že v ní je materiál drážního původu, a už to může vést až k odebrání živnostenského oprávnění u provozovatele sběrny,“ posteskl si ředitel odboru bezpečnosti SŽDC Petr Brázda. Navzdory méně striktním zákonům v této oblasti je ale podle něj v Česku rovněž definovaná povinnost krádež ohlásit: „Pokud je prokazatelné, že ten materiál byl ukraden, tak každý má hlásnou povinnost. Pak by se člověk měl podle toho zachovat, tedy sdělit policii, jak se k němu materiál dostal.“
V loňském roce způsobili zloději SŽDC škodu ve výši 21 milionů korun. Z blízkosti kolejí se navíc krade doslova všechno. „Asi nejbizarnějšími případy jsou krádeže součástí pod elektrickým napětím, jako jsou třeba součásti trakčního vedení nad tratí. K těm dochází bez ohledu na obrovské riziko zásahu elektrickým proudem,“ dodal Halla.