Praha – Další průzkum potvrdil, že jsou zatím největšími favority prezidentské volby Jan Fischer a Jan Švejnar. Podle modelu agentury Factum Invenio by viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jana Fischera podpořilo 24,5 procenta respondentů, profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar získal 14,5 procenta. Žádný další kandidát už nepřekonal desetiprocentní hranici. Fischer a Švejnar vyšli jako hlavní favoriti i z bleskového průzkumu SC&C pro Českou televizi.
Factum Invenio: Hlavními favority prezidentské volby Fischer a Švejnar
Ze stranických kandidátů skončila v modelu Factum Invenio nejlépe předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a bývalý premiér a nynější čestný předseda Strany práv občanů - zemanovců Miloš Zeman, které by shodně podpořilo 9,7 procenta lidí.
Za nimi by s podporou 9,2 procenta skončil podnikatel Tomio Okamura, ten ale kandidaturu neoznámil. Ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) by jako nového prezidenta rádo vidělo 8,4 procenta lidí. Předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského by podpořilo 5,6 procenta občanů a komunista Vladimír Remek by měl čtyřprocentní podporu.
„Částečnou podporu mají i lidé, kteří kandidovat nepůjdou. Možná že veřejnost ještě chce zatlačit na změnu jejich rozhodnutí, možná je to jenom z neinformovanosti. Zajímavostí je, že některá z těch jmen, jako například pan Okamura, mají podporu hlavně u těch lidí, kteří nevědí, koho podporovat, nebo by vůbec nešli volit. To znamená spíše mezi těmi, kteří se o politiku nezajímají,“ uvedl ředitel Factum Invenio Jan Herzmann.
GALERIE
videogallery_202518
Analytici zjistili, že Schwarzenberg by jasně zvítězil mezi příznivci TOP 09 a Remek zase mezi voliči KSČM. Nestraník Fischer se těší podpoře napříč politickým spektrem, mezi příznivci ODS by dokonce zvítězil. Velkou podporu má i mezi voliči ČSSD.
Parlament rozhodl, že příště budou volit hlavu státu přímo občané. Kandidáta bude moci navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo musí pro svou kandidaturu získat nejméně 50 tisíc podpisů voličů. Zákon, který bude prezidentskou volbu upravovat, ale Parlament dosud nepřijal.
Kandidovat chtějí i Schwarzenberg, Zeman nebo Bobošíková
Postupně se začínají rýsovat jednotliví kandidáti, kteří se budou o post hlavy státu ucházet. Včera oznámila kandidaturu svého čestného předsedy Miloše Zemana Strana práv občanů - zemanovci. TOP 09 vyšle do souboje svého předsedu Karla Schwarzenberga. Za ODS chce kandidovat místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, pro jeho kandidaturu se už několikrát vyslovil premiér Petr Nečas. Konkurovat by mu mohla předsedkyně sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která se chce definitivně rozhodnout na jaře.
Nejsilnější opoziční strana ČSSD bude o svém prezidentském kandidátovi nebo o tom, zda podpoří kandidáta nezávislého, teprve rozhodovat. V kuloárech Lidového domu se hovoří o ekonomovi Janu Švejnarovi, bývalém evropském komisaři a předsedovi strany Vladimíru Špidlovi i o bývalém předsedovi úřednické vlády Janu Fischerovi. Stranické špičky mají o této věci rozhodovat 17. února na tajném místě mimo Prahu.
Komunisté budou kandidáta vybírat podle svého předsedy Vojtěcha Filipa na květnovém sjezdu v Liberci. Uvažují o prvním československém kosmonautovi a europoslanci Vladimíru Remkovi a o ministru obrany polistopadové vlády, generálovi Miroslavu Vackovi. Lidovci by chtěli na Hradě svou europoslankyni Zuzanu Roithovou.
Věci veřejné vyberou kandidáta do přímé volby ve vnitrostranickém internetovém hlasování. Nominací by mělo být několik, předseda strany Radek John očekává dvě až čtyři. Do měsíce by pak mělo začít referendum, ve kerém budou členové strany a tzv. véčkaři volit svého favorita.
Nezávislou kandidaturu na prezidentský úřad ohlásil nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jan Fischer, který už sestavuje volební tým. Bývalý premiér již dříve uvedl, že se pokusí sehnat 50 tisíc podpisů, vyjednávat ale bude i s některou z politických stran. Stejný postup prý zvolí i předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková, která v minulé prezidentské volbě kandidovala za KSČM. Naopak Tomio Okamura, o kterém se v médiích také spekulovalo, svou kandidaturu nepovažuje za aktuální – nejdřív by si prý chtěl ověřit voličskou podporu v letošních senátních volbách.
Opoziční nebo vládní kandidát? Výhrou není ani jedno
„Otížnější to budou mít kandidáti, kteří budou spojeni s vládními stranami. Voliči totiž mají potřebu potrestat centrální vládu, která je zrovna u moci,“ říká politolog Aleš Balcar. Ani podpora z opozičních řad však nemusí být výhrou. Stranické peníze můžou kandidáty v kampaních vystřelit nahoru, partajní ideje je ale můžou svazovat. „Jde o to, aby ty politické strany neměly tendenci si ty nezávislé kandidáty přivlastnit,“ varuje Herzmann.