Praha – Evropu obchází nový strašák ve formě stárnutí populace a slabých penzijních systémů. Britský demograf a profesor stejnojmenného oboru na Oxfordské universitě ve Velké Británii David Coleman, který byl hostem Interview ČT24, tvrdí, že by se v budoucnu mohlo obyvatelstvo Evropy zásadně proměnit. Kontinent bude podle něj méně „evropský“ a bude v něm žít více míšenců. Zároveň prý Evropa zestárne a ubude jí obyvatel. Česko by dle jeho slov ale mohlo patřit k nemnoha zemím, které by vymírat nemusely.
Demograf: Evropa se etnicky promění, zestárne a přibude v ní míšenců
Coleman vysvětloval, že organizace Migration Watch vznikla ve spolupráci s Andrewem Greenem před deseti lety. „Oba dva jsme shledávali, že počet migrantů se neustále navyšuje a že neexistuje žádné kritické posouzení. Nedalo se vůbec kritizovat cokoliv spojeného s migrací. Proto jsme chtěli zřídit organizaci, která bude shromažďovat oficiální údaje. Bude je analyzovat a hovořit o hospodářských a sociálních dopadech,“ vysvětlil demograf.
Migrace je podle Colemana sice přirozený proces, do kterého se zapojují všechny státy, ale nemělo by dojít k její přemíře.
„Kdyby migrace pokračovala, jako tomu bylo dosud, běžná britská populace už by nebyla ve většině. Populace by se značně diverzifikovala. Došlo by také ke křížení zemí původu a národních identit. Možná by došlo k poklesu vnímání se jako Brita.“
Tvář typického obyvatele západního světa by tak podle Colemana v budoucnu mohla vypadat jako obličej amerického prezidenta Baracka Obamy či francouzských královen krásy, které pocházejí z různých ostrovů.
Česku by se úbytek obyvatel mohl vyhnout
Podíl lidí se zahraničními kořeny by se do poloviny století mohl v některých státech až ztrojnásobit. V Německu by mohl z nynějších asi dvanácti dosáhnout pětadvaceti procent. Ve Švédsku by stoupl z 18 přibližně na 33 procent, v Rakousku z deseti zhruba na 30 procent, v Dánsku ze sedmi asi na 18 procent. V Česku tvoří cizinci čtyři procenta obyvatel. Díky předpokládané migraci by tak mohlo být jedním z mála států, kterému obyvatel rapidně neubude. Pořád by jich mohlo mít kolem deseti milionů, uvedl Coleman.
Výrazně se podle Colemana promění i věkové složení obyvatel. V polovině století strom života bude připomínat svým tvarem podle Colemana rakev. Všechny věkové skupiny budou téměř stejné, početnější budou jen lidé od 60 do 80 let. Roli ve složení obyvatel sehraje tedy i prodlužování života. Ve vyspělých zemích lidé žijí déle. Doba dožití v Česku podle Colemana kopíruje vývoj v západních státech, jen se zpožděním.
Stárnutí obyvatel ovlivní trh práce, ekonomický růst se zpomalí
Stárnutí obyvatel by mohlo dopadnout na ekonomiku. Promění nejspíš trh práce. Výkonných pracovních sil s rostoucím věkem ubude, uvedl demograf. To by se mohlo promítnout i do ekonomického růstu jednotlivých států. Bude pomalejší než dosud. „Když se posune hranice odchodu do důchodu jako reakce na delší střední délku života, tak to povede k určitému usměrnění efektu stárnutí populace. Dojde k navýšení počtu pracovních sil. Ty roky, které získáme navíc, budou aktivní. Tomu musíme přizpůsobit i odchod do důchodu, jinak bychom zbankrotovali,“ vysvětlil demograf.
Profesor David Coleman přijel do České republiky na pozvání Asociace Evropské hodnoty. V minulosti patřil k poradcům britských ministrů vnitra a životního prostředí. Zasedal také v radě mezinárodní unie pro vědecké studie populačního vývoje.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)