Praha - Namísto školného by studenti mohli každý semestr platit takzvané zápisné. Podle Dobešovy mluvčí Kateřiny Savičové by se zápisné mohlo pohybovat okolo 2 200 korun za semestr, dodala ale, že o výši se stále jedná. Ministr školství Josef Dobeš (VV) na pondělní tiskové konferenci oznámil pouze to, že místo školného by studenti platili za překročení standardní délky studia a také za studium další školy.
Školné Dobeš včera vzdal, dnes chce zavést zápisné
„Ministr Josef Dobeš usiluje o vymezení standardu a nadstandardu s tím, že standard by v oblasti vysokého školství znamenal studium ve standardní době studia, kde by si vysoká škola mohla sama stanovit symbolické zápisné,“ uvedlo ministerstvo k nejasnostem kolem připravovaných změn. V současné době mohou studenti bezplatně o rok prodlužovat studium v bakalářském i následujícím magisterském programu.
Konečné změny by měly být zapracovány do návrhu zákona, který má v řádu týdnů projednat vláda. „Zápisné bude platit při zápisu do studia a při vstupu do každé jeho další části, to je zpravidla semestru,“ sdělilo ministerstvo. Ti, kteří prodlužují studium nebo studují na další škole, by pak místo zápisného hradili poplatky, které by mohly v obou případech dosáhnout až 26 tisíc korun.
Z vyjádření MŠMT:
„Ministr tak v současné obtížné ekonomické situaci hledá sociálně citlivé řešení, které by za dostupné prostředky zajistilo talentovaným studentům přístup k vysokoškolskému vzdělání.“
Na výsledné podobě poplatků a změn ve vysokém školství by se měl na ministerstvu podílet nový náměstek pro legislativu Jiří Nantl. Do ledna vedl na úřadě odbor vysokých škol, od března by pak měl nastoupit do nově vytvořené funkce. Náměstkem pro vysoké školy zůstává někdejší rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.
GALERIE
videogallery_206415
Stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) považuje návrh platit za semestr 2 200 korun za nesystémový. Podle něj vysokým školám nepomůže a studentům způsobí finanční obtíže. „Tento návrh je pouze jinou formou školného, kdy můžeme v budoucnu očekávat skokové navýšení těchto částek,“ prohlásil Chládek. Rovněž uvedl, že ministr „ohňostrojem nápadů“ způsobuje ve vysokoškolské oblasti stále větší chaos a přesvědčuje veřejnost o tom, že vládní koalice nemá pro školství a vzdělávání žádnou vizi a koncepční řešení.
Postupného navyšování zápisného se obává také iniciativa Za svobodné vysoké školy, která se proti Dobešovu novému záměru rovněž postavila. Jejím členům také vadí, že zatím není jasné, zda bude zavedena finanční pomoc studentům. Podle člena iniciativy Michala Uhla pondělní Dobešovo vyjádření vypadalo zprvu jako ústupek veřejnosti a akademické obci, ale ve skutečnosti šlo o „velkou mystifikaci“. „Odložené školné se mávnutím kouzelného proutku proměnilo v neodložené zápisné…,“ uvedl Uhl a dodal: „Jediným pro nás akceptovatelným ústupkem (ministerstva) je stáhnutí věcných záměrů z legislativního procesu a jejich zásadní přepracování v dialogu s akademickou obcí.“
Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl:
„Otázka zvýšení finanční spoluúčasti studentů je otázka vysoce závažná a přistupovat k ní metodou takového volného ohňostroje nápadů, jeden den tak, druhý den jinak, není přeci jen asi úplně dobře.“
Přístup Dobeše k jednání se školami o podobě zákona nebyl standardní
Pod palbou kritiky je nejen současný návrh zákona, ale především přístup ministra školství k jednání s vysokými školami. Právě tuto část kritizuje Jakub Fišer, předseda Rady vysokých škol. „On (Josef Dobeš) se snažil najít kompromis s vysokými školami, v šesté verzi se podařila stanoviska přiblížit. Pak ale přišla další verze, která se velmi blížila té první. Výsledky průběžných diskuzí byly hozeny pod stůl a ministr zpracoval verzi zcela jinou, kterou už neprojednal,“ dodal. Sama akademická obec si změny přeje. „Problémů je ve vysokém školství nahromaděno docela dost,“ míní Fišer. Je ale podle něj nutné, aby se na nich shodlo ministerstvo s vysokými školami.
Jakub Fišer:
„Pokud smícháme veřejný zájem s politickým a smícháme hlavně dozorčí funkci s řídící funkcí na straně druhé, tak to je špatně.“
Pokud by vláda schválila návrh zákona z pera ministra školství, není podle Fišera zřejmé, co by se dělo dál. „Tím, že věcný záměr zákona umožňuje různé interpretace a v řadě případů je obecný, (…) mi není jasné, jak by k němu tvůrci paragrafového znění přistoupili,“ míní. Právě proto, že věcný záměr zákona nedává jasnou představu o jeho paragrafovém znění, tak je zapotřebí se k němu znovu vrátit. Fišer ale připomíná, že nyní je na tahu předseda vlády, a doufá, že férovou diskuzi zahájí.