Praha - Na některých rizikových místech v Česku, například na Ostravsku, může docházet k lokálním válkám etnických gangů. O možných brutálních střetech mezi skupinami mladých lidí se zmiňuje studie o trendech v neonacistickém hnutí, kterou pro ministerstvo vnitra vytvořil kolektiv autorů v čele s politologem Miroslavem Marešem. Dokument v souvislosti s násilnou neonacistickou kriminalitou také konstatuje, že od roku 2007 se znovu objevují žhářské útoky na romská obydlí. Podle autorů analýzy se to týká především středních Čech a Bruntálska a okolí.
V Česku prý hrozí lokální války etnických gangů
V dokumentu stojí, že pokud je etnický gang tvořen bělochy, respektive etnickými Čechy, může volně využívat neonacistické symboliky nebo rétoriky. „Fakticky jim jde o kontrolu území i o prostor pro realizaci kriminálních aktivit, jako jsou vydírání, násilné vymáhání dluhů či obchod s drogami (což je samozřejmě s neonacistickými ideály v rozporu, nicméně to není v rámci gangu řešeno). Tyto gangy se mohou dostávat do konfliktu i s etnickými romskými kriminálními gangy, které mohou zdůrazňovat svoji romskou identitu a na rizikových územích (např. Ostravsko) tak může docházet k lokálním válkám etnických gangů,“ tvrdí studie.
V souvislosti s projevy násilí její autoři poukázali na masové akce a nepokoje v okolí chudinských míst obývaných především Romy. Neonacisté je prý mohou sami iniciovat, jako tomu bylo například v roce 2008 na litvínovském sídlišti Janov, nebo se účastnit spontánně vypuklých nepokojů. Jako příklad druhé možnosti dokument uvedl loňské události na severu Čech.
V souvislosti se Šluknovskem analýza zmínila taktiku, podle které se neonacisté snažili „běžné“ lidi poštvat proti policii nebo je využívat jako svůj štít. „Záměrně vyhrocovali násilí proti policii, ke kterému podněcovali i 'běžné' občany, případně se za nenásilně protestující občany schovávali tak, aby i tyto občany zasáhla policejní represivní opatření. Cílem bylo jak popudit občany proti policii, tak i propagandisticky využít obrázků 'obyčejných lidí', kteří trpí policejní represí,“ stojí v dokumentu. Neonacistická propaganda pak prý situaci přirovnávala k perzekucím za komunismu.
„Neonacisté se prezentují jako ochránci 'práva a pořádku' a v souvislosti s problematickou situací v okolí tzv. romských ghett by mohli přejít i k taktice lynčů, od níž by si slibovali podporu veřejnosti. Mohlo by se jednat o cílené útoky a lynčování buď pachatelů trestných činů, anebo jejich rodinných příslušníků,“ píšou autoři studie.
Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově
Analýza si povšimla i toho, že se v posledních letech znovu objevují žhářské útoky na romská obydlí, které označila za „jeden z hlavních násilných výstupů neonacistické scény“. Tradici prý mají již od 90. let, kdy za nimi stáli neonacističtí nebo fašističtí skinheads. Ve druhé polovině 90. let se útoky podle studie objevovaly především na Jablonecku, Krnovsku a Bruntálsku.
„Zatímco v první polovině prvního desetiletí nového století se tyto útoky výrazněji (alespoň pokud je známo) neobjevily, od roku 2007 se opět dostaly do repertoáru neonacistické scény, především autonomních a svobodných nacionalistů. Útoky se opět koncentrovaly do dvou regionů, opět na Bruntálsko o okolí (včetně Šumperska) a do středních Čech,“ stojí v dokumentu.
Jeho autoři zároveň upozornili na to, že pravomocný verdikt byl zatím vynesen pouze v kauze žhářů z Vítkova na Opavsku, obvinění padla kvůli útoku v Býchorech na Kolínsku. „U ostatních nebyli zjištěni pachatelé, neonacistické pozadí tedy nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. (…) Jako problematické se jeví, že tyto obdobné útoky jsou posuzovány právně velmi rozdílně (Ve Vítkově jako pokus o vraždu, jindy jako obecné ohrožení či pokus o ublížení na zdraví apod.),“ uvádí studie.