Praha - ČSSD by podle svého širšího vedení měla ustoupit od odmítání všech poplatků ve zdravotnictví. Ve svém programu by měla připustit příspěvek 60 korun denně na stravu v nemocnici. Pacienti by jej ale měli platit maximálně po dobu 30 dnů. Dnes to řekl předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka s tím, že je to snížení proti současnému poplatku. V nemocnici se nyní platí 100 korun za den bez časového omezení. Debata o připuštění plateb za jídlo v nemocnici trvala v ČSSD několik měsíců. Mezi odpůrce jejich zavedení patřil místopředseda strany Zdeněk Škromach.
ČSSD souhlasí s poplatkem za jídlo v nemocnicích
„Je navrženo, abychom trvali na zrušení všech těchto poplatků s výjimkou jediného, a to je poplatek za stravu v nemocnici. Navrhujeme snížení poplatku a zastropování po dobu 30 dnů,“ uvedl Sobotka po dnešním jednání ústředního výkonného výboru strany. Doporučení se podle něj týká střednědobého programu strany.
Připuštění poplatků za stravu je podle Sobotky v zájmu finanční stabilizace regionálních nemocnic, aby mohly zůstat „ve veřejných rukou“. „To je příspěvek, se kterým se občané nejlépe vyrovnali a má v zásadě mezi těmi poplatky, které zavedla vláda, nevětší pochopení,“ dodal šéf strany.
S návrhem na zrušení poplatků ve zdravotnictví sociální demokraté neuspěli u Ústavního soudu. ČSSD se v minulosti nepodařilo poplatky zrušit ani v Parlamentu. Naposledy neprosadili novely, podle nichž by měly být poplatky buď zrušeny pro všechny, nebo alespoň pro lidi mladší 18 let a občany s příjmem nižším, než je dvojnásobek životního minima, invalidní důchodce a starobní důchodci, kteří si k penzi nepřivydělávají.
ČSSD chce hlasování o nedůvěře do dvou týdnů
ČSSD chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě už při nadcházející schůzi sněmovny. Poslanci nejsilnější opoziční strany podle svého předsedy Jeronýma Tejce žádost předloží v úterý po zasedání klubu. Hlasování by se pak mělo uskutečnit podle zákona o jednacím řádu sněmovny počátkem přespříštího týdne. „Očekávám, že by v souladu s tímto zákonem mělo být hlasování o nedůvěře vládě v úterý, případně, protáhne-li se, ve středu (přespříštího týdne),“ řekl dnes Tejc. Připomněl, že sněmovna by o hlasování měla jednat pět dnů po obdržení žádosti.
ČSSD o novém pokusu o svržení vlády, což si stanovila jako jednu ze svých priorit, veřejně mluví už od konce února. Chtěla by vyvolat předčasné sněmovní volby, aby se uskutečnily spolu s podzimními senátními a komunálními. Pro dosažení svého cíle ale ČSSD nemá spolu s komunisty dost hlasů. Při hlasování o nedůvěře chtějí sociální demokraté dát šanci vládním Věcem veřejným (VV), aby se postavily za svůj volební program. VV jsou ale nyní podle průzkumů bez šancí na udržení ve sněmovně.
Sociální demokraté vyvolali v tomto volebním období hlasování o nedůvěře vládě už dvakrát. Předloni v prosinci ani loni v dubnu neuspěli, vládní koalice ODS, TOP 09 a VV svou pohodlnou sněmovní většinou kabinet podržela.
ČSSD si chce vybrat kandidáta mezi Dienstbierem a Švejnarem
Vedení získalo podporu zástupců sociální demokracie pro vybírání sociálnědemokratického prezidentského kandidáta ze dvou adeptů, kterými jsou místopředseda strany Jiří Dienstbier a ekonom Jan Švejnar. Ohlášená snaha senátora ČSSD Vladimíra Drymla získat podporu pro nominaci někdejšího předsedy strany Miloše Zemana ke kýženému cíli nepovede, řekl novinářům Sobotka. „Vedení sociální demokracie, jak politické grémium, tak předsednictvo strany, se shodlo na dvou jménech, která jsme poslali do vnitrostranické debaty, a to je Jiří Dienstbier a Jan Švejnar,“ uvedl Sobotka.
Poznamenal, že ani v rámci dnešního jednání širšího vedení ČSSD nezaznamenal kritiku tohoto postupu. Podle něj ale nelze vyloučit, že se i mezi dalšími členy ČSSD najdou tací, kterým výběr bude připadat poměrně úzký a kteří budou navrhovat i jiná jména.
GALERIE
Jiří Dienstbier zdroj: ČT24
Drymlovo rozhodnutí sehnat mezi senátory devět dalších hlasů pro podporu Zemana jeho nominaci podle Sobotky neovlivní. Podotkl, že expremiér Zeman už v minulosti podmínil svou kandidaturu tím, že ho bude na Hradě chtít nejméně 50.000 lidí. Tuto podmínku musí splnit všichni adepti na funkci hlavy státu, pokud nebudou mít podporu dvaceti poslanců nebo polovičního počtu senátorů.