Praha - Zhruba dvě stovky lidí se dnes sešly před čínským velvyslanectvím v Praze, aby protestovaly proti postupu čínských úřadů v Tibetu. Účastníci žádali svobodu a nezávislost pro tuto středoasijskou zemi. Upozorňovali na porušování lidských práv a na oběti, které se na protest proti čínské nadvládě v poslední době upálily. Demonstraci pořádala organizace Amnesty International (AI). Na důkaz solidarity s Tibeťany zavlála na více než čtyřech stovkách radnic, magistrátů a krajských úřadů v Česku tibetská vlajka. V pražském Rock Café se dnes večer odehrál benefiční koncert pro Tibet.
Lidé žádali před čínskou ambasádou svobodu pro Tibet
„S rostoucím ekonomickým vlivem Číny je stále těžší přimět jednotlivé státy, aby se Číně postavily a byly kritické vůči jejímu porušování lidských práv. Politici stále častěji mlčí. Proto je důležité, aby nemlčela veřejnost,“ uvedla ke dnešní demonstraci Lenka Pitronová z AI.
Mnozí demonstranti si s sebou přinesli tibetskou vlajku. Na transparentech pak bylo možné číst v češtině i angličtině hesla, která volala po svobodě pro Tibet. Zájemci měli možnost podepisovat petici za dodržování lidských práv, svobodu slova, shromažďování a vyznání a za úplnou autonomii země.
Jen láska a obdiv nestačí. Poslední lidská pochodeň vzplála 7. března
„Jako naši přátelé musíte vědět, že jen láska a obdiv nestačí. Žádáme vás, abyste jednali a využili všech svých práv k pomoci Tibetu. Těch práv, která Tibeťané nemají. Pište své vládě i OSN. Zastaňte se nás. Jednou budete moci svým vnoučatům říct, že jste pomáhali Tibeťanům a bojovali za svobodu a spravedlnost,“ řekla před velvyslanectvím Tibeťanka Tseten, která žije v Rakousku. Přečetla jména mnichů a mnišek, kteří se upálili.
Demonstrace před čínskou ambasádou
Poslední lidská pochodeň vzplála 7. března, dodala aktivistka. Oběti měly symbolizovat i siluety těl, které účastníci namalovali na chodník. Někteří si lehli na zem a nechali se křídou obkreslit. Praha se tak připojila k celosvětové akci s názvem Chalk Tibet.
Pořadatelé demonstrace, na kterou dohlížely asi tři desítky policistů, se pokusili stejně jako každý rok předat zástupcům ambasády dopis. Ani letos se jim to nepodařilo. Jejich list nikdo nepřišel převzít, takže ho vhodili do schránky.
Připomínka povstání proti čínské okupaci
Akce se konala jako připomínka povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při níž zemřelo nejméně 80 tisíc Tibeťanů. Čínská armáda vtrhla na území Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 byl v zemi nastolen systém vojenských kontrolních výborů. Od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí.
Přispívat k zachování tibetské kultury, podporovat snahu o autonomii a prosazovat dodržování lidských práv v ovládané zemi si předsevzalo i šest českých senátorů. Založili Skupinu přátel Tibetu. „Senátoři jsou znepokojeni pronásledováním tibetských umělců, spisovatelů a bloggerů. Stupňující se útlak tibetského národa dokládá již 26 případů sebeupálení, z nichž 19 skončilo smrtí,“ uvedli.
Vyvěšování tibetské vlajky
Komunistická Čína je za porušování lidských práv terčem kritiky léta. Aktivisté a mezinárodní organizace upozorňují na věznění lidí kvůli jejich vyznání, mučení zatčených a otrockou práci v táborech. V pomoci Tibetu se angažují i někteří politici. K nejaktivnějším patřil bývalý prezident Václav Havel.
Havel jako první hlava státu přijal čtrnáctého tibetského dalajlámu nejen jako duchovního vůdce, ale také jako představitele země. S dalajlámou se také osobně přátelil. Během poslední návštěvy v Praze v prosinci loňského roku Havel svému příteli poděkoval, že „přijel do země, kde jej lidé milují, ale politici se jej trochu obávají.“
Tibeťané slaví výročí svého povstání (zdroj: ČT24)