Praha – Poslanci v prvním čtení podpořili prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta, o jeho podobě se ale strany dál budou dohadovat. ČSSD se bude snažit do předlohy prosadit finanční limity na kampaně. Přímá volba by měla být podle návrhu většinová a dvoukolová, tedy velmi podobná nynějším volbám do Senátu. Volebním okrskem však bude celá Česká republika. Případné druhé kolo, kam postoupí dva nejlepší kandidáti z kola prvního, pokud v něm žádný nedosáhne nadpoloviční většiny, by se mělo uskutečnit dva týdny po kole prvním. Norma nyní míří do sněmovního ústavně-právního výboru.
Poslanci schválili v prvním čtení prováděcí zákon k přímé volbě
Věci veřejné a komunisté už před jednáním avizovali, že by si představovali strop ve výši 30 milionů, občanští demokraté pak jsou ještě dál, když hovoří o částce v rozmezí 30–50 milionů. ČSSD ovšem včera představila ještě další omezení, chtějí např. uzákonit, aby jednotlivé kandidáty nesměly podporovat firmy. U darů od fyzických osob pak chtějí zavést limit jeden milion korun a nad 50 tisíc chtějí zveřejnění každé takové částky. „Budeme hledat shodu tak, aby mohly být použity finanční limity už na prezidentskou kampaň,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Někteří koaliční poslanci se však vyslovili proti limitům; požadavek je prý dán jen vysychajícími stranickými pokladnami. Smysl nemají ani podle předsedy Národních socialistů - LEV 21 Jiřího Paroubka. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura se zase tázal, jaké náklady by se do kampaně započítávaly - například zda se budou za billboardy započítávat ceníkové, nebo skutečné zvýhodněné ceny. Navíc je prý potřeba vyřešit, jak nahlížet na negativní kampaň nebo na případy, kdy se někdo sám od sebe rozhodne, že vylepí plakáty pro nějakého kandidáta.
Prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta by měl vstoupit v účinnost do 1. října, strany se proto na případných limitech na kampaň musí shodnout rychle, jinak hrozí, že by po konci funkčního období Václava Klause zůstala země načas bez prezidenta. To, že vláda poslala prováděcí zákon do sněmovny pozdě, sociální demokraté kritizovali: „Pro nás je velkým zklamáním, i když naplněním nejhorších očekávání, že ten zákon zamířil do sněmovny až teď, už je evidentní, že máme málo času ho projednat,“ uvedl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Proti vládní podobě prováděcího zákona ovšem ostře vystoupil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který kvůli tomu zaslal dopis premiérovi. V něm Rychetský uvádí, že legislativní návrh obsahuje řadu nedokonalostí a výkladových nejasností. Jde například o registraci kandidátů a následný soudní přezkum volebního procesu. Rychetský v dopise apeluje na všechny ústavní instituce, aby věnovaly přípravě zákona odpovídající pozornost.
GALERIE
videogallery_210353
Parlamentem už prošla ústavní novela, která zavádí přímou volbu prezidenta. Podle ní může kandidáta pro volbu navrhnout dvacet poslanců, deset senátorů nebo lidé formou petice s 50 tisíci podpisy. Náležitosti kandidátek i petice má podle předlohy posuzovat ministerstvo vnitra, podobně jako u voleb do Evropského parlamentu.
Návrh o obecném referendu z pera ČSSD neprošel
Sněmovna podle očekávání zamítla už v prvním čtení předlohu ČSSD o obecném referendu. Vláda totiž chystá vlastní návrh; podmínky pro vyhlášení všelidového hlasování by podle něj byly byly tvrdší. Předloha sociálních demokratů předpokládala, že referendum by mohlo být vypsáno k zásadním věcem vnitřní nebo zahraniční politiky. Lidé by se v něm mohli vyjadřovat k návrhům zákonů a také vyslovovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv. Vláda by referendum musela vypsat na základě petiční akce 200 tisíc občanů nebo potom, co by jej podpořilo 80 poslanců nebo 33 senátorů.
Norma chystaná vládou by podle dosavadního návrhu měla stanovit tvrdší podmínky pro vyhlášení referenda. Počítá s vypsáním plebiscitu po podpisu 250 tisíc lidí nebo na žádost vlády. Pro vyhlášení všeobecného hlasování na přesné téma by pak byl potřebný souhlas ústavní většiny zákonodárců v obou parlamentních komorách.
Přeplněným věznicím by se mohlo ulevit
V dolní komoře prošla v prvním čtení novela trestního řádu, pomocí které chtějí koaliční poslanci ulevit přeplněným věznicím. Vězňům se totiž možná zkrátí lhůta, po jejímž uplynutí mohou znovu žádat o podmínečné propuštění. Zatímco teď mohou žádat po roce, tak nově by to bylo jen šest měsíců. Žádost může podat také státní zástupce a ředitel věznice.
Předloha postavení ředitelů posiluje. Soud by podle novely nevyhověl jeho návrhu jen v případě, pokud by bylo zjevné, že by vězen po propuštění na svobodu nevedl řádný život. Teď přihlížejí soudy také k tomu, zda odsouzený nastoupil k výkonu trestu včas a zda odčinil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle novely by se ustanovení nově vztahovalo jen na zločiny, nikoli na přečiny.
Reportáž Evy Davidové (zdroj: ČT24)
Zpravodaj předlohy Stanislav Křeček (ČSSD) podotkl, že novela by založila systém rychlého odsouzení a rychlého propuštění. Připomněl, že „rozpačité“ stanovisko přijala k normě vláda. Podle předkladatelů Pavla Staňka (ODS), Stanislava Polčáka (TOP 09 a Starostové) a Jany Suché (VV) je ale nepřijatelný současný stav, kdy jsou věznice přeplněny lidmi odsouzenými za přečiny.
Zdravotnické ústavy budou sídlit v Ústí a Ostravě
Poslanci změnili sídla zdravotních ústavů, místo původně navrhované Prahy budou v Ústí nad Labem a v Ostravě, i když s touto změnou ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) nesouhlasil. Ústí nad Labem jako sídlo ústavu místo Prahy navrhla v Senátu Alena Dernerová (Severočeši.cz), která dnes před poslanci argumentovala tím, že ústavy by měly být v regionech nejvíce postižených znečištěním. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) naopak podpořil původní znění. Zdůvodnil to například dopravní dostupností a lepším vybavením pražského ústavu. Pro senátní úpravu ale nakonec zvedla ruku většina poslanců včetně Hegerových spolustraníků.
Ministerstvo zdravotnictví počítá se zachováním dosavadních regionálních pracovišť ústavů. Centralizací chce dosáhnout jejich ziskovosti, neboť stát je po první fázi reorganizace dotoval asi pěti miliony korun ročně. Dva ústavy prý mají větší šanci uspět ve výběrových řízeních na velké zakázky a vydělat si třeba na lepší laboratorní vybavení.