Na dvě stovky poskytovatelů sociálních služeb stojí před krachem

Praha - Více než dvěma stovkám zařízení, která poskytují sociální služby, hrozí kvůli nedostatku financí uzavření. Dopady pocítilo asi 25 tisíc postižených, seniorů a dalších potřebných. O práci by také mohlo přijít kolem 1 400 lidí. Jmenované organizace na zachování provozu služeb od MPSV žádají půl miliardy, v otevřeném dopise to napsaly ministru Drábkovi. Na odpověď budou čekat do konce března, poté podle šéfa Charity ČR Oldřicha Haičmana plánují další kroky.

Unie zaměstnavatelských svazů zjišťovala situaci poskytovatelů sociálních služeb. Sestavila seznam zařízení, která by mohla kvůli nedostatku prostředků ukončit svou činnost. Provozovatelé podle ředitele unie Pavla Duška vyčíslili „nepodkročitelné množství peněz“, pod touto sumou už prý nejsou schopni a ani ochotni v zajišťování péče pokračovat. „Jestliže stát chce, aby podmínky byly tak špatné, tak řada poskytovatelů chce to trápení raději ukončit,“ řekl Dušek. Podle něj je nedostatek peněz dlouhodobý.

Dotace do sociálních služeb se v posledních letech snižují. V roce 2009 na ně ministerstvo práce dalo zhruba 7,4 miliardy a předloni 6,8 miliardy. Letos by to zatím podle schváleného rozpočtu mělo být 6,1 miliardy korun.

Podle ministerstva, které letos musí uspořit 3,8 miliardy korun, je částka stejná jako loni. Ministr Drábek dokonce slíbil, že dotací by se šetření dotknout nemělo. Resort už dřív navrhl, aby se na financování více podílely kraje. „Já mohu jenom doporučit těm, kterým peníze chybějí, aby se obrátily na získávání peněz z jiných zdrojů, od krajů, od obcí nebo od dalších organizací sponzorského charakteru,“ uvedl Drábek. To ale podle neziskovek díru v jejich rozpočtu nezalepí. A pokud lidem v ohrožení nepomůže dopis, který poslali přímo ministrovi, chtějí uspořádat další protestní akce.  

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Dušek upozornil, že jen letošní zvednutí daně z přidané hodnoty zvyšuje výdaje poskytovatelů zhruba o 300 milionů korun. Další problémy způsobuje výpadek evropských peněz. Mnohé projekty, které finance z fondů čerpaly, totiž končí. Poskytovatelům se nejspíš nepodaří hned navázat jiným projektem a další prostředky získat. Některé kraje se už nechaly slyšet, že chybějící peníze neposkytnou.

Václav Krása, šéf Národní rady osob se zdravotním postižením:

„My tu žebráme o peníze pro lidi, kteří jsou na službách závislí, a od ledna se zrušila daň z dividend. To je devět miliard ročně.“

Asociace poskytovatelů, charita, diakonie, Naděje, Armáda spásy, rada sociálních služeb, sdružení azylových domů a další organizace žádají ministra, aby jim přidal půl miliardy. Bez ní by se prý zavřely stacionáře, terapeutické dílny či domy pro lidi v tísni.

Škrty například ohrožují pomoc pro pražské bezdomovce

Například v Naději by mohlo zaniknout 15 ze 60 poskytovaných služeb. Uzavřela by se třeba terapeutická dílna, kde má zaměstnání sedm desítek mentálně postižených. V Praze by také přestalo fungovat denní centrum pro 400 bezdomovců, kteří se do něj chodí umýt, najíst a převléknout. Potvrdil to šéf charity Ilja Hradecký. Naděje loni dostala od státu 60 milionů, na daních a odvodech mu vrátila o 300 tisíc víc.

Reportáž Ivana Lukáše a Radka Wiglasze (zdroj: ČT24)

Zaměstnavatelé, odboráři i známé organizace požadují ale i systémové řešení financování. Podle nich je nutné stanovit cenu práce v sociálních službách i to, kdo je objednává a má je uhradit. Péči by mohla registrovaným poskytovatelům proplácet případně vzniklá sociální pojišťovna. O změně chtějí zástupci provozovatelů jednat s ministrem i s kraji.

Vydáno pod