Praha – Tři čtvrtiny Čechů pociťují vládní úsporná opatření na vlastní kůži. Více než polovina lidí proto začala záměrně šetřit. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM pro Českou televizi. Na cenu zboží jsou Češi právě teď velice citliví. Obchodníci to dobře vědí, a proto stále častěji používají různé slevy. Platí to jak u potravin, tak i u oblečení či dovolených.
Polovina Čechů si myslí, že má nižší životní standard než dřív
Před Velikonocemi si lidé nejčastěji všímají cen vajec, másla či sladkostí. Právě u nich se často rozhodnou, že jich koupí méně než dřív. Oblíbená jsou i zmenšená balení - například poloviční beránci. „Už se více jak 50 procent peněz vydalo jenom za akční zboží,“ uvedl analytik Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research.
49 procent lidí si pak myslí, že má nižší životní standard než před pěti lety. Intenzivněji to vnímají lidé na Moravě než v Čechách. Kromě potravin zdražily i léky, městská doprava nebo třeba knihy. „Nálada nakupujících je na bodu mrazu nebo pod ním. Spotřeba potravin se snížila zhruba o dva a půl procenta,“ dodává Skála. Ještě častěji pak lidé omezují výdaje na dovolenou, kulturu nebo cestování autem.
Životní standard Čechů
Někteří lidé výdaje omezili i proto, že mají pocit, že by si měli šetřit na ještě horší časy. Narůstá proto těch, kteří si spoří. Lidé s vyšším vzděláním a z větších měst to, co uspoří, investují do věcí, o kterých si myslích, že neztrácejí hodnotu - například do nemovitostí, zlata nebo umění.
I když lidé tvrdí, že se teď snaží šetřit víc než dřív, realita tomu odpovídá jen zčásti. Průzkumy ukazují, že 18 procent lidí měsíčně neušetří vůbec nic. Více než třetině zbyde z výplaty necelá tisícovka a každému desátému více než pět tisíc korun.
Kolik Češi ušetří
Za co Češi nejvíce utrácejí? Pro čtyřicet procent Čechů představují největší položku výdaje na bydlení, ať už se jedná o hypotéku, nebo nájem. Není to tak ale všude. Například Italové nebo Slováci uvádí, že nejvíc peněz utratí za jídlo. Třicet procent výdajů představují náklady na jídlo, dvacet procent pak na energie.
S razantními úsporami vlády souhlasí 41 procent lidí, ale na tlak Německa na ozdravení financí v Evropě se dívají mnohem smířlivěji. 36 procent Čechů ho považuje za přiměřený, 4 procenta dokonce za příliš malý. „Výzkum ukazuje, že lidé nejsou proti úsporám a proti reformám obecně. Ale trošku je znervózňuje, že moc nevědí, co se s těmi penězi, s těmi úsporami děje. Takže jim vadí, že se na jedné straně spoří a na druhé straně se krade, korumpuje, a ty peníze se někde rozpouští,“ myslí si spoluautor průzkumu Jan Tuček.
Úsporná opatření
Reportáž Zuzany Luňákové (zdroj: ČT24)