Odborníci radí při stupni aktivity klíšťat pět a šest používat repelent, nesedat a nelehat si v porostech, nevstupovat do křovin. Večer i ráno doporučují prohlídku těla a případné odstranění přisátých klíšťat. Při stupni sedm se rady rozšiřují o zákaz vstupu do bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, vodních toků a listnatého mlází. Prohlídka těla po výletu do přírody je nezbytná, případné odstranění klíšťat nutné. Nejvyšší riziko platí při stupni 9 a 10. Tehdy odborníci nedoporučují nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů a pohybovat se pouze po zpevněném terénu.
Od klíšťat hrozí klíšťový zánět mozku a lymeská borelióza. Nákaza klíšťovým zánětem mozku se přenese ihned po přisátí klíštěte, boreliózou až po 24 hodinách. Pokud si tedy člověk po vycházce prohlédne důkladně celé tělo a přisátá klíšťata odstraní, boreliózy se bát nemusí. Proti klíšťovému zánětu mozku je očkování, očkovat lze celoročně.
Výskyt klíšťat
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.
Zdroj: ČHMÚ