V Česku ubylo transplantací. Jsou potřeba peníze

Praha - Loni v Česku ubylo transplantací, bylo o desetinu zemřelých dárců orgánů méně. Informoval o tom ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Aleš Herman. K rozvoji transplantačního programu a získávání dárců jsou podle něj potřeba peníze. IKEM provedl loni 64 procent transplantací, letos chce zajistit až 70 procent a stát se národním transplantačním centrem. Na to žádá peníze, které loni zdravotním pojišťovnám ušetřil.

„Loni bylo nejméně dárců od roku 2003. Zatímco v roce 2010 mohli lékaři zachránit život pacientům díky 206 zemřelým dárcům orgánů, loni se jejich počet snížil o 21,“ upřesnil ředitel. Na nový orgán totiž čeká víc lidí, než je orgánů. Jeden zemřelý dárce přitom může poskytnout až sedm orgánů.

Jednou z příčin poklesu transplantací je podle předsedkyně České transplantační společnosti Evy Pokorné špatné fungování sítě dárcovských konzultantů, kteří mají pomáhat nemocnicím s vyhledáváním a přípravou dárců. „Vytvořit tuto síť byl dobrý nápad, který ale nebyl dostatečně finančně podpořen,“ řekla.

V Českých Budějovicích konzultant funguje

Například nemocnice v Českých Budějovicích má - na rozdíl od většiny nemocnic - svého dárcovského konzultanta - lékaře, jenž vytipovává pacienty, kteří by byli vhodní jako posmrtní dárci orgánů. „Je to pacient, u kterého byla diagnostikována mozková smrt, ale zároveň má zachovalý krevní oběh, zjednodušeně - bije mu srdce,“ vysvětluje lékař ARO Tomáš Holý.

Pokud někdo nechce být dárcem, musí s tím vyloženě nesouhlasit. Takových lidí je u nás asi tisíc. Ostatní zákon za dárce považuje, přesto se jejich rodin koordinátoři na odebrání ptají. Marek Vácha, přednosta ústavu etiky III. lékařské fakulty UK ubezpečuje, že konzultant je vždy psychologicky proškolen. „Nemáme zprávy, že by tam docházelo k nějakým pnutím nebo k nějakému neetickému jednání,“ uvedl. „Konzultant se musí náležitě vyškolit a musí být také náležitě finančně ohodnocen, to jest motivován, a to je věc, ke které v ČR nedošlo,“ konstatuje přednosta Transplantcentra IKEM Pavel Trunečka.

Ministerstvo zdravotnictví prý místo jednoho koordinátora dotuje zhruba 50 tisíci korunami. Model dárcovského konzultanta v Evropě běžně existuje. Vzorem je například Španělsko, kde má každá velká nemocnice svého koordinátora - a právě Španělsko nyní žebříčku dárcovství orgánů vévodí.

Herman podotkl, že na rozvoj programů potřebují transplantační centra peníze. Připravil plán pro IKEM. Loni ušetřil efektivnějšími nákupy a úsporami v kardioprogramu 160 milionů korun. O to méně musely zdravotní pojišťovny zaplatit. Herman teď s nimi vyjednává, aby letos tyto peníze IKEM dostal. Do konce května chce mít ředitel jasno. IKEM plánuje pro letošní rok 360 transplantací - srdce, jater, slinivky, Langerhansových ostrůvků a ledvin, na to potřebuje 340 milionů korun.

IKEM spočítal ceny transplantací jednotlivých orgánů - od odběru orgánu přes přípravu pacienta k transplantaci, samotnou operaci i následné podávání léků na potlačení imunitní reakce. „Chtěli bychom, aby sloužily jako podklad pro pojišťovny, které tuto vysoce nákladnou péči platí. Jedině tak může být transplantační program plně zabezpečen, a to i v úvodní fázi vyhledávání dárců,“ shrnul ředitel.

Vydáno pod