Poplatky za znečištění ovzduší se mají do roku 2021 zvyšovat

Praha - Firmám se zřejmě budou poplatky za znečišťování ovzduší do roku 2021 zvyšovat v duchu původního vládního návrhu zákona o ochraně ovzduší. Počítá s tím senátní verze předlohy, kterou dnes sněmovna schválila, i když původně navrhovala poplatky do deseti let zrušit. Zákon v podobě, proti níž protestovaly Svaz průmyslu a dopravy a Svaz chemického průmyslu, nyní dostane k podpisu prezident.

Za senátní verzi bojoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). „Zvýhodňuje provozovatele, kteří snižují emise více, než je vyžadováno, na rozdíl od provozovatelů, kteří balancují na zákonem vyžadované hranici,“ uvedl ministr. Podle něj přijatá varianta také posiluje motivační složku průmyslových firem pořizovat si čistší technologie a pomůže zlepšit kvalitu ovzduší nejen v nejvíce zatížených regionech. 

Od poplatků budou osvobozeny firmy, pokud by na nich měly zaplatit méně než 50 000 korun. Platit tak přestane zhruba 90 procent hlavně malých nebo středně velkých firem, neboť nyní limit představuje pouze 500 korun. Sněmovna je původně navrhovala zvýšit jen na desetinásobek. Díky senátním úpravám by poplatky muselo podle ministra odvádět 200 firem, nyní jich je 4 300, které prý platí ročně kolem 430 milionů korun. Výnos z poplatků se přitom po zvýšení limitu podle Chalupy sníží o maximálně osm procent.

Kritici: od poplatků bude osvobozena i elektrárna Prunéřov    

Podle kritiků budou od poplatků osvobozeny nejen drobné provozovny v rámci snížení byrokratické zátěže, ale také uhelná elektrárna Prunéřov nebo zařízení ocelářské společnosti Arcelor Mittal. Poslankyně KSČM Kateřina Konečná do seznamu výčtově zařadila desítky dalších firem po celé republice. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek novinářům řekl, že norma není ideální, ale je dobrou zprávou pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. „Lobbistické návrhy byly přehlasovány. Vracíme se k tomu základnímu principu, že kdo znečišťuje, ať platí,“ prohlásil.     

Reportáž Jakuba Kajtmana (zdroj: ČT24)

Výnosy z poplatků se podle schválené verze rozdělí mezi Státní fond životního prostředí (65 procent poplatku), kraje (25 procent) a podporu rozvoje sítě měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu (deset procent). Konečná slíbila předložit novelu, podle níž by kraje dostaly 75 procent z poplatků a fond jen 25 procent.     

Velcí znečišťovatelé mají za emise prachu platit od příštího roku 4 200 korun za tunu do roku 2016, poté by se měly poplatky zvyšovat až do roku 2021 na výsledných 14 700 korun. Mírněji se mají zvýšit poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a za emise těkavých organických látek. Sněmovna původně požadovala, aby firmy od roku 2016 neplatily za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, od roku 2022 ani za tuhé znečišťující látky.     

Podle Svazu průmyslu a dopravy a Svazu chemického průmyslu jsou ale poplatky přežité a neefektivní a jejich cílem není zlepšit kvalitu ovzduší, ale zvýšit příjmy Státního fondu životního prostředí. „Na svůj provoz spotřebuje fond ročně téměř dvojnásobnou částku, než vybere na poplatcích,“ sdělil již dříve viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.     

Norma také zavádí povinné revize kotlů na tuhá paliva, které lidé budou muset podstoupit každé dva roky. První revize by měli podstoupit nejpozději do roku 2016 pod hrozbou pokuty až 20 000 korun. Zákon má také umožnit obcím vymezit nízkoemisní zóny a zakázat do nich vjezd zastaralým automobilům pod podmínkou zajištění objízdné trasy. Týkat se to má hlavně velkých měst, lázní nebo obcí v chráněných územích.