Olšanským hřbitovům patřily pietní slavnosti

• ČT24

7. 5. 20127. 5. 2012, 18:42|Zdroj: ČT24

Veteráni

Zdroj: ČT24

Praha – Armádní příslušníci v čele s náčelníkem generálního štábu Vlastimilem Pickem, politici i pozůstalí si dopoledne na pražských Olšanských hřbitovech připomněli památku vojáků, kteří bojovali proti nacismu. Čestná stráž položila pietní věnce k hrobům britských, bulharských, ruských a ukrajinských vojáků. Pietní vzpomínka začala na čestném pohřebišti vojáků zemí Commonwealthu a skončila u hrobu legendárního velitele Pražského povstání generála Karla Kutlvašra.

Slavnostní průvod pak pokračoval k památníku pražského odboje a československých letců pod velením Velké Británie, kteří padli na území bývalého Československa. U královského letectva (RAF) sloužilo za války na tisíc Čechoslováků, z nichž více než polovina položila své životy.

„My jsme byli jedna rodina válečná, jak Češi, tak Slováci, Rusové, Američani, Angličané, všichni jsme bojovali proti fašismu,“ vyslovil se plukovník Václav Přibyl, který bojoval na východní frontě. Začínal v Buzuluku, kde se formoval československý armádní sbor. „Se Svobodovou armádou prošel jsem celou tu válku. Došel jsem do Prahy, zaplaťpánbůh,“ dodal. 

Jedenadevadesátiletá Gréta Koutná přežila německé bombardování v Polsku i sovětské vězení. Na východní frontě se pak dobrovolně přihlásila do československé jednotky, kde se seznámila se svým manželem Jakubem Koutným. Mimo jiné pracoval v odvodní komisi, kde společně s generálem Heliodorem Píkou vytahoval ze sovětských lágrů uvězněné československé občany. Do gulagu se mohli Čechoslováci dostat i za pouhé nedovolené překročení sovětských hranic. Nebýt intervencí generála Píky, mohl být jejich osud velice špatný. Píka z nich chtěl učinit základ jednotky v Buzuluku, která neměla stále dost lidí. „Píka přesně věděl, co má od Sovětů žádat, ať mu z toho nebo toho lágru pošlou, hlavně tenkrát šlo o naše Podkarpatské,“ vzpomíná Gréta Koutná

Osobně se znala s Ludvíkem Svobodou nebo s prvním padlým hrdinou Otakarem Jarošem. Kapitán Jaroš podle jejího mínění musel u Sokolova zemřít. „Byl poslán na místo bez obrany. Jim se stalinský komunismus nelíbil, tak museli pryč,“ soudí. S Československým armádním sborem prošla z Buzuluku až do Prahy. Po únoru 1948 odešla do Izraele, pak do Spojených států. Jejího manžela komunistický režim zlikvidoval, byl zatčen a odsouzen za velezradu a vyzvědačství. Zemřel v Leopoldově v roce 1960. Gréta se do Prahy vrátila až v roce 1989.

Osudu Gréty Koutné se věnovali i Reportéři ČT.