Praha - Bývalý úředník ministerstva financí Karel Ponocný dostal sedm let za fingované vymáhání údajně nedobytného státního dluhu ve výši zhruba 46 milionů korun z jihoamerického Peru. Odvolací pražský vrchní soud tak potvrdil opakovaný verdikt městského soudu z loňska. Rozsudek je pravomocný, lze se proti němu pouze dovolat k Nejvyššímu soudu.
Soud potvrdil úředníkovi 7 let za podvod s peruánským dluhem
Ponocný se snažil soud přesvědčit, že proti němu nemá dostatek důkazů, chtěl doplnit svoji výpověď a předložil i řadu písemných dokumentů. Podle soudu se ale žádné nové skutečnosti neobjevily. Senát potrestal Ponocného za podvod již v roce 2007, tehdy ale byl souzen jako uprchlý. Když byl později v zahraničí zadržen a převezen do Česka, využil práva na opakování hlavního líčení. Pražský městský soud ho znovu poslal na sedm let do vězení loni v prosinci.
Podle obžaloby podvedli Ponocný a podnikatel Anton Murárik v roce 2001 tehdejšího náměstka ministra financí Ladislava Zelinku. Nechali ho v domnění, že Peru stále dluží České republice zhruba 46 milionů korun. Oba ale věděli, že peníze již od devadesátých let ležely na účtu Československé obchodní banky (ČSOB), která měla pohledávku na starosti. Přestože podle obžaloby věděli, že jihoamerický stát už ČR nic nedluží, předstírali, že jsou to nedobytné pohledávky.
Murárik Zelinkovi slíbil, že se pokusí peníze získat s pomocí svého bratra a jeho firmy v Bolívii. Náměstek proto mezi ministerstvem a firmou uzavřel smlouvu. Murárik pak Zelinkovi tvrdil, že se pravděpodobně podaří vymoci pouze symbolickou částku. V dodatku ke smlouvě z roku 2002 tak kvůli tomu byla stanovena vyšší odměna: 95 procent z vymožené částky. Ponocný následně jako šéf ministerského odboru převedl na Murárikův účet 43 milionů korun - zmíněných 95 procent. Podnikatel si vybral 200 000 dolarů a zbytek peněz zmizel na kontech v zahraničí. Ponocný poté tvrdil, že nevěděl, v jakém stavu je peruánský dluh. Neměl prý přístup do systému v bance. O převodu peněz na bolivijskou společnost podle svých slov nerozhodoval, pouze vykonal příkaz. „Na mě celá ta kauza působí tak, že jsem se měl stát obětním beránkem,“ řekl soudu.
Kvůli aféře kolem peruánského dluhu rezignoval Zelinka na funkci náměstka. Ve funkci ředitele odboru mezinárodních finančních vztahů skončil i Ponocný, který pak uprchl do zahraničí a žil v Kostarice. Poté, co uzavřel sňatek s místní ženou, získal i občanství. V roce 2009 ho ale zatkl Interpol. O jeho vydání rozhodovaly kostarické úřady dva roky, extradiční žádosti českého ministerstva spravedlnosti nakonec vyhověly. Eskorta dopravila Ponocného do Česka loni v říjnu.
Telefonát Antonína Šimůnka (zdroj: ČT24)