Praha – K celospolečenským tématům, jejichž aspekty prožívá řada lidí v České republice, patří nepochybně také podpora slaďování profesního a rodinného života. Věnovala se mu i sešlost odborníků a odbornic u kulatého stolu, kterou uspořádalo Společnost pro zdravé rodičovství APERIO a Informační kancelář OSN v Praze. Diskuse obsáhla nejen slaďování práce a rodiny, ale i další možné třecí plochy veřejného působení a soukromé sféry. Záštitu nad akcí převzaly Informační centrum OSN v Praze a MUDr. Zuzana Roithová. Odborné diskuse se zúčastnila třeba ekonomka Ilona Švihlíková nebo psycholožka Simona Hoskovcová.
Je rodina základ státu, nebo opomíjený přívažek?
Stát neusnadňuje mladým lidem po škole zakládání rodin
Setkání zahájila poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která přiblížila ve svém příspěvku o budoucnosti rodiny v Evropě své zkušenosti s prorodinnou politikou v EU. Podle jejích slov neexistuje jednotná prorodinná politika už proto, že v jednotlivých zemích sedmadvacítky panuje odlišné pojetí rodiny. Zmínila také několik důležitých trendů spojených s rodinou, a to klesající porodnost na jedné straně a stoupající rozvodovost na straně druhé. Podporu rodiny v české politice považuje za problematickou. „Česká republika selhává v zajištění dostupného bydlení pro mladé lidi, kteří po ukončení studia nastupují do zaměstnání,“ uvedla. Zakládání rodin je tak mladým lidem výrazně zkomplikováno. K prioritám prorodinné politiky by mělo patřit nejen zvýšení celkové životní úrovně rodin (podporou bydlení, daňovým zvýhodněním aj.), ale i zajištění pracovních podmínek pro sladění práce a rodiny (tzv. flexikurita) a rovných příležitostí pro ženy a muže, a konečně podpora praktických opatření zvyšujících kvalitu života rodin.
První blok diskusního setkání byl věnován slaďování práce a rodiny. Ačkoli je Evropa místem, kde jsou pro práci v zásadě dobré pracovní podmínky, ekonomický blahobyt má svou cenu v podobě nedostatku času, který rodina může trávit společně. V kontextu ČR ovlivňuje situaci rodin významně i genderová otázka. Rodiny se podle ekonomky Ilony Švihlíkové (Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů) potýkají především s nedostatečnou společenskou prestiží rodičovství a péče o blízké. Tíhu rodinného života nesou podle ní především ženy, kterým je pečující role častěji přisuzována na úkor jejich role výdělečné.
Socioložka Lenka Formánková (Sociologický ústav AV ČR) k tomu navíc doplnila, že ČR patří v EU k zemím s největším dopadem mateřství na zaměstnanost žen. Nepříznivou situaci by vyřešilo navýšení počtu pracovních úvazků ve flexibilním režimu, jako např. částečná práce z domova, pružná pracovní doba či sdílení úvazků. S tím stoupá i potřeba služeb péče o malé děti. Psycholožka Simona Hoskovcová (kat. psychologie, FF UK) se domnívá, že společnost by měla akceptovat různé formy péče o děti, a to i pro ty mladší tří let. Těm je přitom třeba vždy zajistit odpovídající kvalitu péče.
Kulatý stůl - Kulatý stůl na téma rodina (zdroj: ČT24)